Když chtějí lidé z Vlašimi a okolí třídit odpad, mají možnost. Barevné kontejnery na tříděný odpad jim jsou k dispozici v dostatečné míře. Záleží tak na vůli každého, zda třídit bude nebo ne.
A podle odpovědí mladých lidí z dané oblasti se zdá, že nastupující generace přijala třídění odpadu za samozřejmou součást života.
„Jasně že jo,“ vyhrkla ze sebe sedmnáctiletá Kamila Svobodová z Vlašimi při otázce, zda třídí odpad. Z její reakce, i reakce mnohých jiných je zřejmé, že mladí už třídí, aniž by to výrazněji řešili.
I když jsou i tací, kteří třídí nejen proto, že se to zkrátka má dělat, ale proto, že vidí širší souvislosti dané problematiky. „Odpad třídím, mám dobrý pocit z toho, že dělám něco pro matku Zemi a v důsledku i pro nás lidi. Nehledě na to, že recyklace je jednou z mála cest k udržitelnému rozvoji,“ přidala hlubší pohled na věc Kateřina Černá z Hulic, studentka enviromentální výchovy na Západočeské univerzitě v Plzni.
Odpovědi mladých lidí, vesměs studentů vysokých a středních škol, ukázaly, že nejvíce tříděným odpadem jsou PET lahve. Má to logický původ v tom, že kontejnery na tento odpad jsou „na každém kroku“ a zejména na vesnicích se třeba sklo, papír nebo bioodpad dá využít v domácnosti. Což řada z dotázaných i potvrdila.
Na vesnicích kolem Vlašimi modré kontejnery na papír zatím chybí, ale to se podle vedoucího vlašimských technických služeb Pavla Balíka brzy změní. Společnost zabývající se výrobou obalů už poskytla finanční částku na vybavení obcí těmito kontejnery a tak i tam budou brzy doplněné.
Trend v třídění odpadů je vzrůstající. „Rok od roku se třídí víc,“ potvrdil Pavel Balík. Důvodem je i každoroční zvyšování počtu kontejnerů a fakt, že lidé si na třídění odpadů jednoduše zvykají. Nestěžuje si ani na kvalitu třídění. „U nás už nedotříďujeme, není potřeba. Důvod vidím hlavně v kontejnerech se spodním výsypem, do kterých se nežádoucí odpad jen tak nedostane.
Kontejnery s horním výsypem mají třeba v Benešově a Petr Fiala z třídící linky TS Benešov nad současným stavem třídění odpadů nejásá. „Musíme hodně dotříďovat, lidé netřídí úplně poctivě, a například k plastům hází všechno možné.“
Přesto se zdá, že třídění odpadu má u lidí zelenou a i střední generaci, která si navykla házet vše na jednu hromadu, se už dostává pod kůži. Důležité ale bude, aby se ke snaze přidala i přesnost a pečlivost. „Myslím, že mám dostatek informací o tom, co kam patří. A když si nejsem jistá, můžu si během chvilky vše dohledat na internetu,“ nevidí v informovanosti problém Veronika Horilová z Nakvasovic.