Jednotka by podle starosty města Luďka Jeništy měla vyrazit nejpozději v neděli 27. června. „Náš sbor dobrovolných hasičů je zapojený do systému prací, které budou přímo na místě potřeba. Už čekáme jen na pokyn,“ potvrdil starosta s tím, že o další pomoci postiženým částí Moravy bude jednat rada města ve středu 30. června.

„Předpokládám, že budeme schvalovat finanční příspěvek,“ dodal Luděk Jeništa. Radnice současně už včera spustila sbírku potřebných věcí, které poputují z Vlašimi na jih Moravy v neděli. Lidé je mohou nosit do hasičárny dobrovolných hasičů v Blanické ulici.

Charita roznesla kasičky

Vlašimská charita se připojila ke sbírce Diecézní charity Brno. „Rozneseme na řadu míst ve městě zapečetěné kasičky, které používáme při Tříkrálové sbírce. Rozpečeťovat se budou na městském úřadě a peníze pak budou vloženy na účet, z něhož postižené obce budou čerpat. Už nyní jsme na něj poslali deset tisíc korun,“ sdělila ředitelka charity Daniela Laloučková.

S finanční podporou už nyní počítá také Benešov. „Kvůli situaci na jižní Moravě se už sešla rada města a odsouhlasila založení transparentního účtu,“ potvrdil starosta Benešova Jaroslav Hlavnička s tím, že město společně s Českým červeným křížem zahájí sbírku materiální pomoci.

Nejvyšší možná částka

„Na radě příští středu budeme také jednat o finanční pomoci města a předpokládám, že rada odsouhlasí nejvyšší možnou částku, jakou jí zákon umožňuje darovat. Sedmi postiženým obcím by tak mělo od nás doputovat po padesáti tisících korun,“ dodal starosta.

Připraveno pomoci je i město Votice. „Kdysi jsme pomohli při obrovské kalamitě po hurikánu také Vysokým Tatrám a věřím, že v radě pomoc našeho městečka jižní Moravě projde,“ uvedl starosta Votic Jiří Slavík.
Na jih Moravy by mělo podle informace mluvčí benešovské policie Barbory Schneeweissové vyrazit kolem dvaceti policistů z pořádkových jednotek. Osm z nich by mělo být z Benešova.

Tornádo se prohnalo před 20 lety i středními Čechami

S tornády v posledních 20 letech mají zkušenost i některá místa ve Středočeském kraji. Naštěstí se nedají srovnat s jihomoravskou pohromou, i tak dokázala některá napáchat velké škody.

Zatím poslední doložený výskyt tornáda se datuje do roku 2001, tehdy se poslední květnový den savý vír prohnal středočeským okresem Benešov a Havlíčkobrodskem na Vysočině. Zaznamenaná síla tornáda byla F3 a F2, což znamená značnou sílu a rychlost až 300 km/h. Zcela zničeno bylo několik lesů — stromy byly vykrouceny, či vylomeny nad kořenem a odhazovány, zničeno bylo několik stodol a hospodářských stavení, poničeno několik obytných domů.

Ten den se nejprve menší bouře vyskytla na jiných místech v kraji. „Zárodky první z těchto bouří vznikly kolem 11:00 v Německu v okolí Lipska, na naše území přešly přes Krušné hory a dále pokračovaly přes Chomutovsko, Lounsko, Kralupy nad Vltavou a ve slabší podobě směrem na Nymburk a Poděbrady. Na této bouři se vyskytla dvě svědecky doložená slabší tornáda," uvedl tehdy na webu Českého hydrometeorologického ústavu Martin Setvák.

„První z nich u Kralup nad Vltavou, mezi obcemi Dušníky nad Vltavou a Všestudy, v těsné blízkosti dálnice D8. Dle svědectví Rudolfa Tomse ze Všestud mělo tvar klasického trychtýře. Jeho spodní část lámala vzrostlé topoly a poničila část střechy místní sušičky chmele, chmelnice a elektrické rozvody,“ dodal Setvák.

První svědecky prokázané tornádo

Druhá bouře, jednoznačně nejsilnější toho dne na území ČR, začala svou pouť kolem 11:50 na západě Čech, prošla ještě ve slabší podobě přes Křivoklátsko a jižní okraj Prahy a nad okresem Benešov začala její „tornádická“ etapa - kromě Benešovska řádila tornáda především mezi Zručí nad Sázavou až po Světlou nad Sázavou. Bouře pak zeslábla na Havlíčkobrodsku kolem 16:00.

„První svědecky prokázané tornádo se vyskytlo na Benešovsku, mezi obcemi Kochánov a Střížkov. Jan Škvor pozoroval tornádo z Kochánova, průměr tornáda odhadl na cca 150 metrů, pozoroval jej po dobu asi tří minut, poté mu zmizelo z dohledu. Další oblastí, zasaženou tornádem, byl dlouhý pás území v okolí Sázavy, mezi Zručí nad Sázavou a Světlou nad Sázavou. Tornádo pravděpodobně vzniklo nad Milošovicemi. Toto tornádo vytvořilo stopu škod širokou cca 400 až 500 m, dlouhou kolem 4,5 km,“ popisoval tehdy Martin Setvák.

Většina stavení ve stopě tornáda přišla zcela o střešní krytinu, případně i o krovy, jejichž nosné trámy pak byly rozsety po okolí. Ovocné stromy byly vykrouceny či vytrhány z kořenů a přeneseny na větší vzdálenosti, některé byly vláčeny po zemi.

Další zaznamenaná tornáda ve středních Čechách už byla znatelně krotší. 26. dubna 2009 bylo viděno tornádo ve Slaném a škody byly minimální. 27. května pak bylo viděno tornádo u Chotětova na Maldoboleslavsku. Zaznamenán byl pouze trychtýř, vidět byl necelé tři minuty.