Proto vypracoval studii o japonských topolech, coby levném a především vůči přírodě šetrném topivu a jal se s ní uspět v soutěži Enersol. Projektu, jehož hlavním posláním je podpora žáků středních škol, kteří se zabývají obnovitelnými zdroji energie a ochranou životního prostředí.

A Tomáš uspěl. Nejen v krajském (místo konání Benešov) a celostátním kole (místo konání Cheb), která obě vyhrál, ale i v mezinárodním, kde skončil na skvělém druhém místě. To se uskutečnilo ve dnech 18. a 19. dubna v Táboře, kde se utkal se studenty z Německa, Litvy, Slovinska, Slovenska, Polska, Rakouska a pochopitelně České republiky. Ti se mu nakonec stali také osudovými.

První místo totiž obsadila devatenáctiletá studentka jihlavské střední školy obchodu a služeb Michaela Svobodová s prací nazvanou Výskyt oxidu uhličitého (CO2) ve škole, kde zjišťovala kvalitu ovzduší v učebnách školy. Na třetím místě pak skončila dívka ze Slovenska.

Vzhledem k tomu, že se Tomáš přestěhoval i s rodiči před deseti lety z Prahy do Krhanic bylo téma jeho práce poměrně jasné. Japonské topoly jako obnovitelný zdroj energie.

Tomáš Koubek se se svým projektem japonské topoly jako obnovitelný zdroj energie umístil jak v krajském, tak i celostátním kole soutěže Enersol na prvním místě. Šňůru vavřínových věnců mu pokazilo „až" druhé místo v mezinárodním klání.

Jak jste se vůbec k účasti v Enersolu dostal?
Téma japonských topolů jsem měl zpracované jako předmaturitní projekt a následně mě moje třídní učitelka Václava Netolická přiměla k tomu, abych se s ním přihlásil právě i do této soutěže.

Takže z OA Neveklov jste byl jediný zástupce?
Ne. Bylo nás tuším pět, ale jenom mně se nakonec povedlo dostat až do mezinárodního kola.

Proč jste si vybral jako téma právě japonské topoly?
Já se o japonské topoly, coby obnovitelný zdroj energie už delší dobu zajímám. Navíc jsem o nich před nějakou dobou viděl pořad v televizi. Od té doby mě to natolik zaujalo, že jsem se rozhodl o tom napsat práci. Je to úplně ideální způsob vytápění, šetrný k přírodě, kdy pěstování stromů je levné, zcela přirozené. Vlastně bych to shrnul do třech bodů. První je, že jsem chtěl seznámit veřejnost a mnohé investory do nových odvětví s ekologickým a rychle rostoucím japonským topolem, který se dá buď dále prodávat, nebo využívat pro vlastní potřebu jako pevné palivo. Dále jsem spočítal, že pro vytápění rodinného domu by stačil pozemek o rozloze tři a půl tisíce metrů čtverečních. V neposlední řadě jsem chtěl zdůraznit, že ten, kdo si bude pěstovat topoly, bude energeticky soběstačný vůči narůstajícím cenám elektřiny, kvůli jejímu výkupu ze solárních panelů a zároveň bude šetrný k přírodě.

Kde jste sbíral ke svému projektu informace?
Hodně jsem si toho přečetl, ať už v knížkách tak na internetu. Konzultoval jsem to s různými lidmi, kteří japonské topoly pěstují.

Do Tábora, kde se konalo mezinárodní kolo, doprovázel vás někdo ze školy?
Paní ředitelka Soňa Veisová a paní třídní učitelka Václava Netolická, kterým bych chtěl za jejich podporu opravdu moc poděkovat. Mrzí mě, že jsem to nestihl udělat veřejně už při prezentaci v Táboře, tak alespoň teď. Paní učitelce Netolické navíc ještě za to, že mi se zpracováním projektu hodně pomáhala.

Před kolika lidmi jste svou práci prezentoval?
Před sto padesáti. Takže jsem byl poměrně dost nervózní. Ale jak paní třídní učitelka, tak paní ředitelka mě uklidňovaly a já to díky nim zvládl.

Jak dlouho trvala prezentace?
Každý účastník na ní měl sedm minut. Mě nakonec stačilo minut šest.

Tohle byl váš první úspěch v takovéto soutěži?
Byla to moje úplně první zkušenost, první úspěch a vůbec první věc, kde jsem vyhrál. Takže jsem ohromě šťastný. I proto, že jsem dokázal dobře prezentovat svou školu a tím potěšit své pedagogy, rodiče.

Chtěl byste se Enersolu zúčastnit i příští rok?
No, já bych rád, ale zatím nevím, o čem bych psal. Japonské topoly byly neotřelé, pro porotu i posluchače zajímavé téma, alespoň doufám. Zajímavé i pro mě jako pro autora, tak jsem do toho šel.

Osmnáctiletý Tomáš Koubek je studentem třetího ročníku Obchodní akademie Neveklov oboru ekonomické lyceum. Narodil se v Praze, kde společně se svými rodiči žil na Bílé Hoře do svých osmi let. Zhruba před deseti lety vyměnili město za venkov a usadili se v rodinném domě v Krhanicích. Mezi jeho koníčky patří sport. Především fotbal a tenis.

Japonský topol je kříženec evropského topolu černého a středoasijského topolu maximowiczova. Je označovaný jako rychle rostoucí dřevina, kterou lze za zhruba pět let kácet, kdy dorůstá do výšky 12 až 17 metrů.