Linka přispívá k odstraňování komunikačních bariér. „Pokud neslyšící komunikuje pouze ve znakovém jazyce, může se pomocí počítače proklikat na tlumočníka a svou záležitost vyřešit prostřednictvím videohovoru,“ vysvětlila Veronika Kondrátová, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví. Lze rovněž využít on-line přepis, který poskytuje textové okno prostřednictvím přepisovatele.

Aplikace myslí také na další záležitosti. V případě, že by klient Tiché linky potřeboval oznámit protiprávní jednání, akutně vyhledat lékařskou pomoc nebo oznámit požár, může se obrátit na služebnu Městské policie Benešov.

Budování nové spojnice z Nádražní ulice do ulice Jana Nohy zkrátí chodcům trasu z centra Benešova do Konopiště zhruba o 750 metrů.
FOTO: Nový podchod od června výrazně zkrátí cestu z Benešova na Konopiště

„Tichá linka je primárně situovaná právě na městskou policii, ale také na podatelnu městského úřadu a jeho odbor sociálních věcí. V současné době jsme ve fázi ověřování její funkčnosti,“ uvedla Kondrátová.

Pomocí Tiché linky si klienti mohou sjednávat schůzky s úředníky, při nichž se komunikace odehrává prostřednictvím tabletů jako videohovor nebo přepisem.

Provozovatelem linky je obecně prospěšná společnost Tichý svět, která už šestnáct let propojuje svět slyšících a neslyšících. Benešov není prvním úřadem, který Tichou linku využívá. Přestože v celém Česku linka získává na oblibě a zaregistrovaly si ji už stovky úřadů a institucí, Benešov zůstává v okrese zatím jediným úřadem.

„Služeb Tiché linky lze využít v úředních hodinách, obecně je ale k dispozici nonstop,“ připomněla Olga Blahovcová, vedoucí oblasti sociálních služeb obecně prospěšné společnosti Tichý svět s tím, že od 7 do 22 hodin funguje v běžném pracovním módu a po zbytek dne jako linka tísňového volání. „Pokud by se klient ocitl v ohrožení života, může kliknout přímo na červené SOS tlačítko a přivolat si pomoc jeho prostřednictvím,“ dodala.

Fotokvíz: poznáte obec na Benešovsku?
FOTOKVÍZ: Poznáte obec na Benešovsku?

V České republice žije zhruba půl milionu sluchově postižených lidí. Čím je jejich postižení vážnější, tím komplikovanější je pro ně komunikace s okolním světem. Osoby, které neslyší už od narození, mají navíc odlišný způsob vnímání českého jazyka, a to jak v mluvené podobě u obsahu a významu slov, tak i v podobě psané. Jejich mateřským jazykem je tak vlastně znakový jazyk.

„Služby jako Tichá linka jsou pro takto postižené občany nesmírně důležité zejména tím, že odstraňují bariéry mezi nimi a ostatní společností. Proto ji každodenně vyhledají desítky klientů. A my jsme rádi, že ji budou moci využívat také klienti Městského úřadu Benešov,“ doplnila Eva Stulíková z odboru sociálních věcí a zdravotnictví.