Pískovcové bloky vykazují značný stupeň poškození způsobený povětrnostními vlivy. Co je však ještě horší, jedno z žeber už nedrží na svém místě a od hlavního ze dvou oblouků se pozvolna odklání. V horní části torza je od oblouku žebro vzdáleno už několik centimetrů. Kromě toho drží na svém místě, nejspíš jen díky měděným drátům a řetězu přichyceným k rezavějícím hřebíkům zatlučeným do spár, také pískovcová výzdoba v horní části jednoho z gotických oblouků.

O neutěšeném stavu torza minoritského kláštera hovořil při poslední schůzi benešovského zastupitelstva také starosta města Jaroslav Hlavnička. Ten veřejnost informoval, že na sanaci památky, která se stala symbolem města, bude zapotřebí částka čtyř milionů korun.

„Po konzultacích s památkáři jsme k objektu přivolali statika, který oblouky z plošiny prohlédl," popsal začátek záchranných prací místostarosta Benešova Roman Tichovský.

Statik napsal o prohlídce zápis a v něm uvedl, že je nutné památku opravit. Kdy k tomu dojde, zatím nikdo neřekl. Objekt zaměřil geodet a město po jeho zprávě objedná opravu. Kolik bude sanace památky stát, také není jisté, cenu čtyři miliony totiž jen odhadl statik.

„Musíme to udělat co nejdříve, než to na někoho spadne," potvrdil obavy místostarosta Benešova Roman Tichovský, ale zmínil, že ve zprávě statika není žádný pokyn, který by město muselo kvůli zamezení havárie a případnému neštěstí bezprostředně přijmout.


Právě proto není torzo obehnané plotem, který by zamezil vstup veřejnosti do nebezpečného prostoru. Pokud by k pádu kamenů došlo, dopadly by na chodník, který vznikl teprve nedávno po odstranění plotu dříve uzavřené školní zahrady.

Zřícenina minoritského kláštera
Podle kroniky tzv. Beneše Minority byl benešovský konvent minoritů založen v roce 1247, a to proboštem staroboleslavské kapituly Tobiášem z Benešova. Tobiáš měl nové komunitě věnovat rodové sídlo Benešoviců, které stávalo na ostrožně nad dnešním městem, dnes zvané Karlov. V roce 1294 konvent s celým městem vyhořel, a proto dal Tobiášův nástupce Milota z Dědic klášterní budovu znovu vystavět a rozšířit. Tehdy vznikl nový refektář (společná klášterní jídelna), dormitář (společná klášterní ložnice) a kapitulní síň. Památka je volně přístupná.

Dne 19. května 1420 Žižkova vojska sice minoritský konvent vypálila, ale zdaleka jej nemohla natolik poškodit, aby po základních opravách nemohl posloužit jako útočiště zemských sněmů. Konaly se zde sněmy dva: první roku 1451, druhý pak v roce 1473 za účasti královny Johany. Daleko větší zkáza postihla areál v pozdějších letech, kdy opuštěné objekty postupně zanikaly vlivem povětrnosti. Destrukci nakonec dovršili Švédové, kteří zbytky kláštera roku 1648 znovu vypálili. Klášter již nikdy nebyl obnoven. Zdroj: www.benesov-city.cz