„Nejtěžší ztráty zažil v první světové válce náš národ, který se jako součást Rakousko–Uherska přímo podílel na válečných akcích. Tisíce mužů se již nikdy do své vlasti nevrátily a spočívají v hrobech na bojištích Evropy a Asie," připomněl Jan Kostrhoun, člen Sboru dobrovolných hasičů Pyšely a vysvětlil také, proč se akce jmenuje Zvon míru v Roveretu.

„Na hradě v Roveretu bylo podepsáno v roce 1918 mezi Itálií a Rakousko–Uherskem příměří. Místní farář Don Rosaro navrhl, aby byl ze zbytků zbraní pohozených v okolí ulit zvon. Ten teď svým hlasem připomíná památku všech obětí války," dodal Jan Kostrhoun s tím, že v severní Itálii na Gardské frontě nedaleko Rovereta, bojovali na italské straně také Češi. Ještě v září 1918 tam probíhaly kruté boje s těžkými ztrátami na obou stranách. Čechoslováci měli tolik obětí, že Italové s úctou dodnes vzpomínají na naše padlé. Ve výroční den našeho státu, 28. října, proto každý rok rozeznívají Zvon svobody v Roveretu.


Večerní zvonění se na Benešovsku koná také v Benešově, Vranově, Nespekách, Městečku nebo Ledcích.