Jen hrstka snoubenců zpečetí svůj vztah v květnu. Letos, stejně jako v předešlých letech, jsou termíny pro uzavření svateb volné. Pověry jsou totiž na Benešovsku stále živé a strašák v podobě rčení Svatba v máji, do roka máry, přetrvává.
„Tradice se pořád dodržuje. Na květen jsme měli mít jedinou svatbu, ale tu nakonec odvolali. Není tedy žádná,“ sdělil Luděk Jeništa, vlašimský starosta s tím, že v dubnu oddali na třicet snoubenců, v červnu je však páru daleko více.
V Týnci nad Sázavou se v máji každoročně spojí životy alespoň jednoho páru. Letos se našli dva zájemci. „Lidé si tento měsíc pro svatby opravdu nevybírají. Myslím si, že je to škoda. Osobně znám jeden pár, který se bral v květnu, a manželství mu vydrželo. Oslavil i zlatou svatbu,“ podělila se o zkušenosti týnecká matrikářka Miloslava Vacková.
Její kolegyně z Bystřice Dagmar Mádlová zapíše do matriky ročně na sedm sňatků. Letos kupodivu vyšly na obávaný měsíc hned dva. „Ani jedné z nevěst to nevadí. Nevdávají se poprvé a na pověry nedají,“ vysvětlila Mádlová.
Pověra pramení z minulosti, kdy lékařská věda nebyla na takové úrovni, jako nyní. Když se mladý pár vzal v máji, měl většinou za devět měsíců potomka. Narodil se však do nejdrsnějšího ročního období, tuhé zimy. Často se proto stávalo, že umřela matka i dítě.
Jiné vysvětlení má Luděk Jeništa. „Nevěsta, když se v květnu vdávala, byla většinou tak ve třetím měsíci těhotenství. Období porodu nastávalo v době žní. Tvrdá práce na polích pak často způsobovala potraty a vzhledem ke kvalitě zdravotnictví umírali i rodičky. To dnes už dívčinám nehrozí,“ dodal s úsměvem starosta Vlašimi.