Výhodu dvou škol pod jednou střechou využila například Ivana Dobešová, ředitelka Střední zemědělské školy a Vyšší odborné školy Benešov (SzeŠ a VOŠ). „Snižujeme kapacitu vyšší odborné školy ve prospěch kapacity střední zemědělské školy,“ popsala a připomněla, že od doby kdy na SzeŠ začala učit se kapacita postupně zvýšila z nějakých 250 dětí na více než dvojnásobek. A to bez slučování s jinou školou pouze přibíráním dalších studijních oborů.

Ani ona ale nedokázala máchnutím kouzelné hůlky skokově hnout směrem výš s celkovým počtem přijímaných studentů. V podstatě nyní jde jen o to, do jedné z částí školy přesunout žáky z části druhé. Přitom situace celkové naplněnosti střední školy podle ředitelky trvá už řadu let. Jenže právě to je cílem a snem každého ředitele školy. Právě od počtu žáků se totiž vypočítává a získává příspěvek školy od zřizovatele. V případě zemědělské školy tedy od Středočeského kraje.

SzeŠ a VOŠ Benešov patří mezi větší školy a studuje tam přes pět set žáků. I tam ale chtějí z jiných středních škol přestupovat další. To však jde jen poté, co na zemědělce jiní žáci studium ukončí. Situaci by bylo možné zlepšit například přístavbou. To ale není zcela jednoduché nejen z hlediska financování stavby, ale následně kvůli učitelům. Ty by bylo totiž potřeba také zaplatit. „Jak rádi bychom ale stavěli, pokud by k tomu byla ze strany zřizovatele vůle. Místo pro přístavbu bychom měli. Ale dnes spíše rekonstruujeme a vybavujeme odborné učebny. Valí se na nás umělá inteligence a čtvrtá technologická revoluce, a proto je potřeba nakupovat především techniku jak pro obor zemědělství i veterinární,“ dodává Ivana Dobešová.

Kolik studentů odejde, tolik může nastoupit

S převisem poptávky se při nedávných přijímacích zkouškách setkal také ředitel Gymnázia Benešov Roman Hronek. „Žáků, kteří se hlásili na naši školu bylo skutečně více, než v jiných letech, ale jejich počet nesplnil mé očekávání,“ přiznal ředitel. U víceletého studia byl počet žáků u zkoušek víceméně stejný jako v předešlých letech, před epidemií covidu 19. Konkrétně se o vstup do jedné třídy ucházelo 188 dětí, zatímco před koronavirem jen o čtyři více.

„Na zkoušky pro dvě třídy čtyřletého studia se hlásilo 159 zájemců a před covidem to bylo 125. Vzhledem k tomu, že se letos hlásí opravdu silný ročník, očekával jsem až kolem 175 dětí,“ uvedl Roman Hronek. Podle něj mediální masáž, kterou rodiče před zkouškami dostali způsobila, že žáci zkoušeli vedle gymnázia jako druhou jiný typ školy a převis poptávky po studiu se tak projevil třeba i v učňovských školách.

Gymnázium Benešov už fyzicky není schopno pojmout více žáků. Jinými slovy, kolik dětí odejde po maturitě pryč, tolik může přijít do prvního ročníku. A pak je tu ještě otázka učitelů. „Pokud bychom, vytvořili jednu novou třídu, bylo by potřeba sehnat více kantorů, ne pouze jediného, třídního. Už nyní jsme na stropě výukových možností,“ dodal ředitel Gymnázia Benešov.