A příliš stěžovat si nemohou ani živnostníci v Českém Brodě a v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi – i tato města nabízejí vysoký podnikatelský potenciál. Ukazují to výsledky druhého ročníku regionálního kola srovnávacího výzkumu Město pro byznys. A současně potvrzují, že v některých místech je příznivé podnikatelské prostředí dlouhodobou záležitostí. Třeba Benešovu nechybělo mnoho, aby obhájil loňské prvenství. „K nám dokonce zajíždějí podnikatelé z Prahy, aby si díky otevřenému systému vyřídili své záležitosti u nás,“ pochlubila se tajemnice benešovské radnice Miluše Stibůrková.
Blízkost Prahy a dálnice nejdou rozhodující
Lysou nad Labem vynesly do čela pořadí kvalita lokality, dobrá práce místního úřadu a přízeň podnikatelů, kteří sami dali svému městu dobré hodnocení. Na druhém místě je Beroun s dobrou kvalitou lokality a trojici v čele uzavírá Benešov, jehož nejviditelnější předností jsou nízké ceny. „Ukázalo se, že dobré podnikatelské podmínky nemusejí být vždy jen ve městech u dálnice a co nejblíž k Praze,“ konstatoval předseda Krajské hospodářské komory Střední Čechy Karel Špáda.
Cílem výzkumu Město pro byznys ale primárně není vytvářet žebříčky stanovující pořadí jednotlivých měst. Jeho posláním je vyhodnotit podnikatelské možnosti měst na základě statistických dat, dotazníkového šetření na radnicích a telefonického průzkumu mezi místními podnikateli. Ten se přitom zaměřuje na malé a střední firmy, jejichž vlastníci v místě žijí, poskytují služby svým sousedům a často některé z nich také zaměstnávají – a hlavně jde o lidi, kteří v případě, že se objeví podobné potíže jako za současné hospodářské krize, bojují s problémy společně s místními lidmi a nezareagují rozhodnutím ve stylu velkých firem: přesunout výrobu někam na východ, do regionu s levnější pracovní silou a větší ochotou lidí podřizovat svůj život potřebám zaměstnavatele.
Místní poměry hodnotí padesát kritérií
V celé republice je do srovnávacího hodnocení Město pro byznys zapojeno 205 měst s rozšířenou působností státní správy. Zatím se zveřejňují závěry po jednotlivých krajích; celorepublikové hodnocení, jež navzdory tomu, že zde tolik nejde o prvenství, bude spojeno i se získáním titulu Město pro byznys 2009, zveřejní organizátoři na podzim. Ve středních Čechách bylo hodnoceno 26 měst. Celkem se posuzuje pět desítek kritérií, rozdělených do několika oblastí: místní podnikatelské prostředí, kvalita lokality jako místa pro život, přístup veřejné správy, situace na lokálním pracovním trhu a cenové poměry; k těm se přiřazují ještě výsledky telefonického průzkumu mezi podnikateli, zajišťovaného společností Factum Invenio.
„To, že některé město neocitlo na předních pozicích, ještě neznamená, že se v dané lokalitě žije špatně, že se tam nesnadno podniká nebo že radnice neodvádí svou práci dobře,“ zdůraznil za organizátory Aleš Vojíř, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom. „I města, která se ocitla ve třetí desítce, byla v některých kritériích velmi nadprůměrná,“ zdůraznil – a jako příklad uvedlo Kolín. Město, jež celkově získalo 21. příčku, je třeba společně s Českým Brodem na 1. – 2. místě v hodnocení pracovního trhu. A naopak třeba elitní Beroun klade hodnocení místních podnikatelů až na předposlední, pětadvacátou příčku (byť jinou optikou, z hlediska kvality lokality, je naopak v čele). Tak jako tak se starosta Jiří Besser chlubí tím, že město, jemuž loni přibylo pět set obyvatel, překonalo osmnáctitisícovou hranici – a za posledních sto let se počet jeho obyvatel zdvojnásobil. „Ale v poslední době se nám dělá hůř“ posteskl si Besser s odkazem na výsledek krajských voleb, po nichž krajskou vládu pravice v čele s ODS vystřídali sociální demokraté. „Není zachována kontinuita a dlouhodobě nastavená pravila hry, což současnou krizi může jen prohloupit,“ konstatoval starosta Berouna. Bez zajímavosti není v té souvislosti ani fakt, že zatímco vyhlašování výsledků loňského ročníku Města pro byznys se uskutečnilo na krajském úřadě, účastníky přišel alespoň krátce pozdravit tehdejší hejtman Petr Bendl a promlouval k nim jeho mluvčí Martin Kupka, na letošní slavnost, uspořádanou v Hotelu St. Havel nedaleko nádraží v pražské Krči, nikdo z kraje nedorazil…
Horší umístění neznamená ostudu
To, že v některých kategoriích mohou být velmi dobrá i města, jež v celkovém hodnocení neobsadila přední příčky, potvrzují i další udělené ceny. Město Slaný získalo ocenění na nejlepší webové stránky z pohledu podnikatelů, jimž radnice prostřednictvím internetu nejen nabízí informace a snaží se je podpořit propagací jejich práce na městském webu, ale přínosem je i řada formulářů, jež městský web nabízí ke stažení. Říčany se zase dočkaly ceny za nejlepší podnikatelské prostředí.
Detailní informace o sestaveném žebříčku a podmínkách podnikání i o způsobu hodnocení najdou zájemci z řad podnikatelů, zástupců veřejní správy i občané na www.mestoprobyznys.cz.
V čem se města Středočeského kraje vymykají průměru
Benešov
Beroun
Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
Čáslav
Černošice
Český Brod
Dobříš
Hořovice
Kladno
Kolín
Kralupy nad Vltavou
Kutná Hora
Lysá nad Labem
Tajemník radnice v Lysé: Tolik chvály jsme nečekali
Místem s nejvyšším podnikatelským potenciálem je letos ve Středočeském kraji Lysá nad Labem, která tak získává cenu Město pro byznys Středočeského kraje 2009. Lysou vynesly do čela pořadí kvalita lokality, dobrá práce místního úřadu a přízeň podnikatelů. „S našimi podnikateli pravidelně komunikujeme a snažíme se udržet život v centru města jejich podporou. Například velmi pečlivě zvažujeme povolení pro každý supermarket,“ sdělil při přebírání ceny tajemník Městského úřadu v Lysé nad Labem Miloš Dvořák. Jak dále sdělil Deníku, je velmi rád, že jeho město získalo prvenství. „Loni jsme se umístili na třetím místě, takže je tady výrazný skok – a budeme se snažit, aby to vydrželo i nadále. Svoji polohu neovlivníme – ovšem co se týče práce radnice, tam je to trošku i moje zásluha. Snažíme se úředníky vychovávat k vstřícnosti, abychom byli městem otevřeným občanům pět dní v týdnu. A co se týče hodnocení podnikatelů, bylo pro nás opravdu velkým překvapením. Opravdu jsme to nečekali – a o to víc si toho vážíme,“ konstatoval Miloš Dvořák, jenž se také svěřil, že navzdory snažení radnice se Lysá potýká s úbytem obyvatel. „Velkou konkurencí jsou nedaleké Milovice, kde opraví panelák po sovětské armádě a mají hned plus pět set lidí. U nás to jde po jednotlivých rodinných domech,“ připomněl.
Co výzkum podnikatelům ukázal?
Celkové pořadí srovnávacího výzkumu Město pro byznys Středočeského kraje 2009
Podstatou srovnávacího výzkumu Město pro byznys je určení pořadí měst s nejlepšími podmínkami pro podnikání v České republice i v jednotlivých krajích. Pro zajištění co největší objektivity výzkumu byla města hodnocena na základě padesáti kritérií rozdělených do šesti oblastí. Zdrojem hodnot každého kritéria byla statistická data nezávislých a odborných institucí a odborníky garantovaný výzkum. Téměř polovinu kritérií mohou radnice ovlivnit úplně nebo částečně.
Místem s nejvyšším podnikatelským potenciálem je letos ve Středočeském kraji Lysá nad Labem, kterou vynesly do čela pořadí kvalita lokality, dobrá práce místního úřadu a přízeň podnikatelů. Na druhém místě je s dobrou kvalitou lokality Beroun a trojici uzavírá s nízkými cenami Benešov.
Podnikatelské prostředí
Ukazatele podnikatelského prostředí zahrnují počet a vývoj ekonomických subjektů, podíl středních a velkých podniků a rozdělení ekonomických subjektů dle sektoru hospodářství. Vyšší podíl zahraničních osob mezi podnikateli považujeme za příznivý.
Nejlépe rozvinuté podnikatelské prostředí je v Říčanech. Podíl podnikatelů je zde o 35 %, podíl firem o 44 % vyšší a růst počtu ekonomických subjektů více než dvojnásobně přesahuje krajský průměr. Podíl středních a velkých firem v místním podnikatelském prostředí je o 17 % vyšší. Nejméně rozvinuté podnikatelské prostředí je ve Voticích. Růst počtu ekonomických subjektů je na 30 %, počet podnikatelů je na 66 %, zastoupení služeb o 93%, a podíl středních a velkých firem je na 55 % krajského průměru. Podíl cizinců mezi podnikateli pětapůlkrát nižší.
Kvalita lokality
Města a obce nejsou jen místem podnikání a práce, ale především místem pro život. Lidé nevolí místo práce jen na základě výše mzdy, ale také podle dopravního spojení mezi centrem a periferiemi, kvality bydlení, možnosti využití volného času, ale i např. podle životního prostředí a rozmanitosti okolí.
V oblasti kvality lokality se v čele pořadí umístila dvě města, Beroun a Lysá nad Labem. Výhodou Berouna je blízkost k dálniční síti, v porovnání s ostatními městy o tři čtvrtiny vyšší podíl nezastavěných ploch a o 7 % vyšší kapacita mateřských škol. V Lysé nad Labem je sice nejnižší kapacita ubytovacích zařízení, ale v poměru k počtu obyvatel se zde postavilo třikrát více bytů a kapacita mateřských školek je zde o 27 % vyšší. Na opačné straně pořadí jsou Neratovice, kde je druhý nejmenší podíl ubytovacích zařízení, třetí nejmenší ekologická vyváženost krajiny a nadprůměrně znečištěné ovzduší.
Pracovní trh
Růst podnikání je možný jen v případě, že profesně rostou i zaměstnanci. Vysoká nezaměstnanost je vnímána jako společenský problém, pro podnikatele však může být zdrojem kvalifikovaných, odpočinutých a motivovaných pracovních sil. Proto je pozitivně hodnocena přirozená míra nezaměstnanosti. Naopak negativně je hodnocen podíl dlouhodobě nezaměstnaných a jejich rostoucí věk.
Nejpříznivější podmínky pracovního trhu jsou ve Středočeském kraji v Českém Brodě a v Kolíně. V Českém Brodě roste počet obyvatel, mezi nezaměstnanými je o 13,5 % více lidí ve věku do 24 let, nezaměstnanost zde rostla podprůměrným tempem a na jedno pracovní místo se hlásí dvojnásobek uchazečů. V Kolíně je nezaměstnanost na šesté nejvyšší úrovni, ale podíl dlouhodobě nezaměstnaných mezi lidmi bez práce je na 28 % krajského průměru a zastoupení lidí ve věku do 24 let je o 17 % vyšší. Pro podnikatele je příznivé zpráva, že se zde počet uchazečů na jedno pracovní místo zvýšil z 2,5 na dvojnásobek. Na konci pořadí oblasti podmínek pracovního trhu je Čáslav. Je zde jeden z nejnižších nárůstů počtu obyvatel, druhá nejvyšší nezaměstnanost, která rostla třetím nejrychlejším tempem a počet uchazečů na jedno volné pracovní místo klesnul z 5,5 na 4,7. Zastoupení dlouhodobě nezaměstnaných mezi lidmi bez práce převyšuje o 22 % krajský průměr.
Přístup veřejné správy
Hospodaření obce, rychlé a vstřícné vyřízení žádosti, ale i např. schopnost získat dotace jsou kritéria, která jsou v kompetenci samospráv a jako taková mohou být nejrychleji zlepšena. Radní se často brání, že efektivní řízení obce je závislé na rozpočtu a počátečních investicích, nicméně kvalita obsahu internetových stránek, navigační systém a např. informační otevřenost svědčí o ochotě a vstřícnosti k občanům a podnikatelům.
Nejlépe byla vyhodnocena veřejná správa v Kladně. Kladenský magistrát zajišťuje nejmenší síť sběrného odpadu, ale je v kraji největším podporovatelem veřejné dopravy a na úřadě je druhá nejvyšší efektivita práce. Z pohledu podnikatelů spravuje jedny z nejlepších webových stránek a má nadprůměrný rating hospodaření. Na opačné straně pořadí je sedlčanská radnice. Podíl kapitálových investic je podprůměrný, avšak zajišťuje druhou největší síť sběru tříděného odpadu.
Cenové podmínky
Výše cen se promítá do nákladů jak firmám, které musí zvýšené ceny započítat do konečné ceny výrobků a služeb, tak občanům, kteří v důsledku vyšších cen navyšují svá platová očekávání.
Nejnižší ceny sledovaných položek jsou v Benešově. Je zde vysoký poplatek za pobyt v penzionu, ale ceny vodného a stočného jsou o 16 % nižší a ceny bytů ve srovnání s krajským průměrem dokonce o třetinu levnější. Nejvyšší ceny jsou v Říčanech. Jsou zde téměř nejvyšší poplatky, vodné a stočné je zde o 8 %, stavební pozemky o tři čtvrtiny dražší a pro podnikatele je zde druhá nejvyšší daň z nemovitosti.
Průzkum mezi podnikateli
Nejlepší reklama je doporučení na základě osobní zkušenosti. Každého možného investora zajímá, zda jsou podnikatelé v daném městě spokojení, proto společnost Factum Invenio uskutečnila výzkum mezi čtyřiceti podnikateli v každém městě.
Nejlepší vysvědčení vystavili svému městu v Kutné Hoře, naopak nejméně obodovali své město podnikatelé v Hořovicích.