A příliš stěžovat si nemohou ani živnostníci v Českém Brodě a v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi – i tato města nabízejí vysoký podnikatelský potenciál. Ukazují to výsledky druhého ročníku regionálního kola srovnávacího výzkumu Město pro byznys. A současně potvrzují, že v některých místech je příznivé podnikatelské prostředí dlouhodobou záležitostí. Třeba Benešovu nechybělo mnoho, aby obhájil loňské prvenství. „K nám dokonce zajíždějí podnikatelé z Prahy, aby si díky otevřenému systému vyřídili své záležitosti u nás,“ pochlubila se tajemnice benešovské radnice Miluše Stibůrková.

Blízkost Prahy a dálnice nejdou rozhodující

Lysou nad Labem vynesly do čela pořadí kvalita lokality, dobrá práce místního úřadu a přízeň podnikatelů, kteří sami dali svému městu dobré hodnocení. Na druhém místě je Beroun s dobrou kvalitou lokality a trojici v čele uzavírá Benešov, jehož nejviditelnější předností jsou nízké ceny. „Ukázalo se, že dobré podnikatelské podmínky nemusejí být vždy jen ve městech u dálnice a co nejblíž k Praze,“ konstatoval předseda Krajské hospodářské komory Střední Čechy Karel Špáda.

Cílem výzkumu Město pro byznys ale primárně není vytvářet žebříčky stanovující pořadí jednotlivých měst. Jeho posláním je vyhodnotit podnikatelské možnosti měst na základě statistických dat, dotazníkového šetření na radnicích a telefonického průzkumu mezi místními podnikateli. Ten se přitom zaměřuje na malé a střední firmy, jejichž vlastníci v místě žijí, poskytují služby svým sousedům a často některé z nich také zaměstnávají – a hlavně jde o lidi, kteří v případě, že se objeví podobné potíže jako za současné hospodářské krize, bojují s problémy společně s místními lidmi a nezareagují rozhodnutím ve stylu velkých firem: přesunout výrobu někam na východ, do regionu s levnější pracovní silou a větší ochotou lidí podřizovat svůj život potřebám zaměstnavatele.

Místní poměry hodnotí padesát kritérií

V celé republice je do srovnávacího hodnocení Město pro byznys zapojeno 205 měst s rozšířenou působností státní správy. Zatím se zveřejňují závěry po jednotlivých krajích; celorepublikové hodnocení, jež navzdory tomu, že zde tolik nejde o prvenství, bude spojeno i se získáním titulu Město pro byznys 2009, zveřejní organizátoři na podzim. Ve středních Čechách bylo hodnoceno 26 měst. Celkem se posuzuje pět desítek kritérií, rozdělených do několika oblastí: místní podnikatelské prostředí, kvalita lokality jako místa pro život, přístup veřejné správy, situace na lokálním pracovním trhu a cenové poměry; k těm se přiřazují ještě výsledky telefonického průzkumu mezi podnikateli, zajišťovaného společností Factum Invenio.

„To, že některé město neocitlo na předních pozicích, ještě neznamená, že se v dané lokalitě žije špatně, že se tam nesnadno podniká nebo že radnice neodvádí svou práci dobře,“ zdůraznil za organizátory Aleš Vojíř, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom. „I města, která se ocitla ve třetí desítce, byla v některých kritériích velmi nadprůměrná,“ zdůraznil – a jako příklad uvedlo Kolín. Město, jež celkově získalo 21. příčku, je třeba společně s Českým Brodem na 1. – 2. místě v hodnocení pracovního trhu. A naopak třeba elitní Beroun klade hodnocení místních podnikatelů až na předposlední, pětadvacátou příčku (byť jinou optikou, z hlediska kvality lokality, je naopak v čele). Tak jako tak se starosta Jiří Besser chlubí tím, že město, jemuž loni přibylo pět set obyvatel, překonalo osmnáctitisícovou hranici – a za posledních sto let se počet jeho obyvatel zdvojnásobil. „Ale v poslední době se nám dělá hůř“ posteskl si Besser s odkazem na výsledek krajských voleb, po nichž krajskou vládu pravice v čele s ODS vystřídali sociální demokraté. „Není zachována kontinuita a dlouhodobě nastavená pravila hry, což současnou krizi může jen prohloupit,“ konstatoval starosta Berouna. Bez zajímavosti není v té souvislosti ani fakt, že zatímco vyhlašování výsledků loňského ročníku Města pro byznys se uskutečnilo na krajském úřadě, účastníky přišel alespoň krátce pozdravit tehdejší hejtman Petr Bendl a promlouval k nim jeho mluvčí Martin Kupka, na letošní slavnost, uspořádanou v Hotelu St. Havel nedaleko nádraží v pražské Krči, nikdo z kraje nedorazil…

Horší umístění neznamená ostudu

To, že v některých kategoriích mohou být velmi dobrá i města, jež v celkovém hodnocení neobsadila přední příčky, potvrzují i další udělené ceny. Město Slaný získalo ocenění na nejlepší webové stránky z pohledu podnikatelů, jimž radnice prostřednictvím internetu nejen nabízí informace a snaží se je podpořit propagací jejich práce na městském webu, ale přínosem je i řada formulářů, jež městský web nabízí ke stažení. Říčany se zase dočkaly ceny za nejlepší podnikatelské prostředí.

Detailní informace o sestaveném žebříčku a podmínkách podnikání i o způsobu hodnocení najdou zájemci z řad podnikatelů, zástupců veřejní správy i občané na www.mestoprobyznys.cz.

V čem se města Středočeského kraje vymykají průměru

Benešov

Zastoupení sektoru služeb je zde o 3,3 % vyšší a Benešov je jedním ze tří měst, kde nezaměstnanost meziročně klesla. Podnikatele potěší, že průměrné mzdy zaměstnanců jsou zde o 2 tisíce nižší a ceny bytů ve srovnání s krajským průměrem o třetinu levnější. Zdejší radnice má nejlepší rating hospodaření.

Beroun

Počet firem je zde o třetinu a podíl nezastavěných ploch o tři čtvrtiny vyšší. Berounská radnice má nejvyšší kapitálové investice, je třetím nejvyšším podporovatelem veřejné dopravy a je nejúspěšnější v získávání evropských dotací. Ceny bytů jsou zde však o třetinu dražší.

Brandýs nad Labem-Stará Boleslav

V celém bývalém okrese Praha-východ je nejvyšší kriminalita, ale počet nových bytů v poměru k počtu obyvatel zde převyšuje trojnásobek krajského průměru a na jednoho lékaře je zde o pětinu méně registrovaných pacientů. Počet obyvatel Brandýsa a Boleslavi i s přidruženými obcemi stoupl o 5 % a je zde třetí nejnižší nezaměstnanost. Radnice se drží konzervativního nastavení úředních hodin, má třetí nejnižší rating hospodaření, ale spravuje z pohledu podnikatelů druhé nejlepší webové stránky. Zájemci o koupi stavebního pozemku musí počítat s cenou o 75 % vyšší, než je krajský průměr.

Čáslav

Počet firem je zde na 64 % krajského průměru, ale na jednoho lékaře je zde registrováno o 28 % méně pacientů. Je zde jeden z nejnižších nárůstů počtu obyvatel, druhá nejvyšší nezaměstnanost, která rostla třetím nejrychlejším tempem – a počet uchazečů na jedno volné pracovní místo klesl z 5,5 na 4,7.

Černošice

Počet firem zde přesahuje o dvě třetiny, počet podnikatelů o třetinu a zastoupení sektoru služeb o 4 % krajského průměru. Počet ekonomických subjektů meziročně stoupnul o 1757. V poměru k počtu obyvatel je zde více než třikrát více bytů, ale kriminalita zde rostla nejrychlejším tempem a kapacita mateřských škol je o 15 % nižší. Na jedno pracovní místo se zde hlásí čtyřikrát méně uchazečů, počet obyvatel Černošic a přilehlých obcí vzrostl meziročně o 5726, je zde nejnižší pracovní neschopnost a druhá nejnižší nezaměstnanost. Na počet obyvatel je zde druhý nejvyšší počet online počítačů pro veřejnost a místní radnice má třetí nejvyšší počet úředních hodin. Ceny stavebních pozemků jsou zde o 78 % a ceny bytů o 61 % dražší.

Český Brod

Podíl firem s 50 a více zaměstnanci v místním podnikatelském prostředí je ve srovnání s ostatními sledovanými městy téměř poloviční. Počet registrovaných pacientů na jednoho lékaře je o pětinu vyšší, kapacita mateřských škol je však o 17 % vyšší, než je krajský průměr. Na jedno pracovní místo se zde hlásí dvojnásobek uchazečů. Místní radnice má druhé nejvyšší kapitálové výdaje a zajišťuje třetí největší síť sběru tříděného odpadu. Vodné a stočné je zde o 12 % dražší, zato za metr čtvereční bytu ušetříte polovinu ceny.

Dobříš

Je zde o 17 % více podnikatelů, než je krajský průměr. V Dobříši a okolí je o 22 % méně lékařů, je zde však dvaapůlkrát méně zastavěné plochy a kapacita ubytovacích zařízení třetí nejvyšší v kraji. Mezi nezaměstnanými je o 67 % více lidí, kteří jsou déle než jeden rok bez práce. Podnikatele však mohou potěšit mzdy v administrativě, které jsou na 87,5 % krajského průměru. Radnici doporučujeme na uživatelsky příjemných městských internetových stránkách přidat i informace, které se týkají podnikatelů. Cena vodného a stočného je zde o čtvrtinu ceny levnější.

Hořovice

Je zde úbytek firem střední velikosti, ale místní podnikatelské prostředí oživuje o 9 % více cizinců mezi podnikateli. Dlouhodobě nezaměstnaných mezi lidmi bez práce je zde téměř dvaapůlkrát více. Je zde nejnižší počet uchazečů na jedno pracovní místo a místní radnice zajišťuje největší síť sběrného odpadu.

Kladno

Podíl podnikatelů je zde sice o 18 % nižší, zato se v Kladně daří středním firmám, které mají v místním podnikatelském prostředí o pětinu vyšší podíl. Zastoupení služeb je v Kladně o 5 % vyšší. Bývalý kladenský okres je jedinou lokalitou, kde meziročně klesla kriminalita. Je zde druhá nejvyšší nemocnost, ale nejnižší nárůst nezaměstnanosti a mezi nezaměstnanými je jen jedna třetina krajského průměru těch, kteří jsou více než jeden rok bez práce. Kladenský magistrát zajišťuje nejmenší síť sběrného odpadu, ale je v kraji největším podporovatelem veřejné dopravy a na úřadě je druhá nejvyšší efektivita práce. Ceny bytů jsou zde o čtvrtinu vyšší.

Kolín

Je zde třetí nejnižší kapacita ubytovacích zařízení. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných mezi lidmi bez práce je na 28 % krajského průměru a zastoupení lidí ve věku do 24 let je o 17 % vyšší. V Kolíně je třetí nejmenší síť sběrného odpadu, radnice má nejnižší rating hospodaření, je však druhým největším podporovatelem veřejné dopravy a je třetí nejúspěšnější v získávání evropských dotací.

Kralupy nad Vltavou

Podíl cizinců mezi podnikateli převyšuje o tři čtvrtiny krajský průměr. Je zde nejméně ekologicky vyvážená krajina a počet uchazečů na jedno pracovní místo klesnul z 2,7 na 2,3.

Kutná Hora

Meziroční pokles ekonomických subjektů o 25 sice není vůbec dramatický, ale Kutná Hora je jedním ze dvou měst, kde vůbec k poklesu došlo. Kapacita mateřských škol je zde o pětinu nižší a bytová výstavba je v poměru k počtu obyvatel na 27 % krajského průměru. V bývalém kutnohorském okrese je však nejnižší kriminalita. V Kutné Hoře a v přilehlých obcích je nejnižší populační růst a podíl lidí ve věku do 24 let je mezi nezaměstnanými o 14 % nižší. Kutnohorská radnice jako jedna z mála v kraji na svém webu upozorňuje, že se lze na radnici objednat i mimo úřední hodiny a v testu elektronické komunikace se umístila na výborném 26. místě celorepublikového pořadí. Je zde nejvyšší daň z nemovitosti pro podnikatele.

Lysá nad Labem

Je zde druhý nejvyšší nárůst počtu ekonomických subjektů, avšak v jeho důsledku se zmenšil podíl středních firem v místním podnikatelském prostředí. Je zde nejnižší kapacita ubytovacích zařízení, v poměru k počtu obyvatel se zde postavilo třikrát více bytů a kapacita mateřských školek je zde o 27 % vyšší. Je zde třetí nejvyšší nezaměstnanost, ale třetí největší populační přírůstek. Místní radnice zajišťuje třetí nejvyšší počet online počítačů pro veřejnost.

Tajemník radnice v Lysé: Tolik chvály jsme nečekali

Místem s nejvyšším podnikatelským potenciálem je letos ve Středočeském kraji Lysá nad Labem, která tak získává cenu Město pro byznys Středočeského kraje 2009. Lysou vynesly do čela pořadí kvalita lokality, dobrá práce místního úřadu a přízeň podnikatelů. „S našimi podnikateli pravidelně komunikujeme a snažíme se udržet život v centru města jejich podporou. Například velmi pečlivě zvažujeme povolení pro každý supermarket,“ sdělil při přebírání ceny tajemník Městského úřadu v Lysé nad Labem Miloš Dvořák. Jak dále sdělil Deníku, je velmi rád, že jeho město získalo prvenství. „Loni jsme se umístili na třetím místě, takže je tady výrazný skok – a budeme se snažit, aby to vydrželo i nadále. Svoji polohu neovlivníme – ovšem co se týče práce radnice, tam je to trošku i moje zásluha. Snažíme se úředníky vychovávat k vstřícnosti, abychom byli městem otevřeným občanům pět dní v týdnu. A co se týče hodnocení podnikatelů, bylo pro nás opravdu velkým překvapením. Opravdu jsme to nečekali – a o to víc si toho vážíme,“ konstatoval Miloš Dvořák, jenž se také svěřil, že navzdory snažení radnice se Lysá potýká s úbytem obyvatel. „Velkou konkurencí jsou nedaleké Milovice, kde opraví panelák po sovětské armádě a mají hned plus pět set lidí. U nás to jde po jednotlivých rodinných domech,“ připomněl.

Co výzkum podnikatelům ukázal?

Celkové pořadí srovnávacího výzkumu Město pro byznys Středočeského kraje 2009

Podstatou srovnávacího výzkumu Město pro byznys je určení pořadí měst s nejlepšími podmínkami pro podnikání v České republice i v jednotlivých krajích. Pro zajištění co největší objektivity výzkumu byla města hodnocena na základě padesáti kritérií rozdělených do šesti oblastí. Zdrojem hodnot každého kritéria byla statistická data nezávislých a odborných institucí a odborníky garantovaný výzkum. Téměř polovinu kritérií mohou radnice ovlivnit úplně nebo částečně.

Místem s nejvyšším podnikatelským potenciálem je letos ve Středočeském kraji Lysá nad Labem, kterou vynesly do čela pořadí kvalita lokality, dobrá práce místního úřadu a přízeň podnikatelů. Na druhém místě je s dobrou kvalitou lokality Beroun a trojici uzavírá s nízkými cenami Benešov.

Podnikatelské prostředí

Ukazatele podnikatelského prostředí zahrnují počet a vývoj ekonomických subjektů, podíl středních a velkých podniků a rozdělení ekonomických subjektů dle sektoru hospodářství. Vyšší podíl zahraničních osob mezi podnikateli považujeme za příznivý.

Nejlépe rozvinuté podnikatelské prostředí je v Říčanech. Podíl podnikatelů je zde o 35 %, podíl firem o 44 % vyšší a růst počtu ekonomických subjektů více než dvojnásobně přesahuje krajský průměr. Podíl středních a velkých firem v místním podnikatelském prostředí je o 17 % vyšší. Nejméně rozvinuté podnikatelské prostředí je ve Voticích. Růst počtu ekonomických subjektů je na 30 %, počet podnikatelů je na 66 %, zastoupení služeb o 93%, a podíl středních a velkých firem je na 55 % krajského průměru. Podíl cizinců mezi podnikateli pětapůlkrát nižší.

Kvalita lokality

Města a obce nejsou jen místem podnikání a práce, ale především místem pro život. Lidé nevolí místo práce jen na základě výše mzdy, ale také podle dopravního spojení mezi centrem a periferiemi, kvality bydlení, možnosti využití volného času, ale i např. podle životního prostředí a rozmanitosti okolí.

V oblasti kvality lokality se v čele pořadí umístila dvě města, Beroun a Lysá nad Labem. Výhodou Berouna je blízkost k dálniční síti, v porovnání s ostatními městy o tři čtvrtiny vyšší podíl nezastavěných ploch a o 7 % vyšší kapacita mateřských škol. V Lysé nad Labem je sice nejnižší kapacita ubytovacích zařízení, ale v poměru k počtu obyvatel se zde postavilo třikrát více bytů a kapacita mateřských školek je zde o 27 % vyšší. Na opačné straně pořadí jsou Neratovice, kde je druhý nejmenší podíl ubytovacích zařízení, třetí nejmenší ekologická vyváženost krajiny a nadprůměrně znečištěné ovzduší.

Pracovní trh

Růst podnikání je možný jen v případě, že profesně rostou i zaměstnanci. Vysoká nezaměstnanost je vnímána jako společenský problém, pro podnikatele však může být zdrojem kvalifikovaných, odpočinutých a motivovaných pracovních sil. Proto je pozitivně hodnocena přirozená míra nezaměstnanosti. Naopak negativně je hodnocen podíl dlouhodobě nezaměstnaných a jejich rostoucí věk.

Nejpříznivější podmínky pracovního trhu jsou ve Středočeském kraji v Českém Brodě a v Kolíně. V Českém Brodě roste počet obyvatel, mezi nezaměstnanými je o 13,5 % více lidí ve věku do 24 let, nezaměstnanost zde rostla podprůměrným tempem a na jedno pracovní místo se hlásí dvojnásobek uchazečů. V Kolíně je nezaměstnanost na šesté nejvyšší úrovni, ale podíl dlouhodobě nezaměstnaných mezi lidmi bez práce je na 28 % krajského průměru a zastoupení lidí ve věku do 24 let je o 17 % vyšší. Pro podnikatele je příznivé zpráva, že se zde počet uchazečů na jedno pracovní místo zvýšil z 2,5 na dvojnásobek. Na konci pořadí oblasti podmínek pracovního trhu je Čáslav. Je zde jeden z nejnižších nárůstů počtu obyvatel, druhá nejvyšší nezaměstnanost, která rostla třetím nejrychlejším tempem a počet uchazečů na jedno volné pracovní místo klesnul z 5,5 na 4,7. Zastoupení dlouhodobě nezaměstnaných mezi lidmi bez práce převyšuje o 22 % krajský průměr.

Přístup veřejné správy

Hospodaření obce, rychlé a vstřícné vyřízení žádosti, ale i např. schopnost získat dotace jsou kritéria, která jsou v kompetenci samospráv a jako taková mohou být nejrychleji zlepšena. Radní se často brání, že efektivní řízení obce je závislé na rozpočtu a počátečních investicích, nicméně kvalita obsahu internetových stránek, navigační systém a např. informační otevřenost svědčí o ochotě a vstřícnosti k občanům a podnikatelům.

Nejlépe byla vyhodnocena veřejná správa v Kladně. Kladenský magistrát zajišťuje nejmenší síť sběrného odpadu, ale je v kraji největším podporovatelem veřejné dopravy a na úřadě je druhá nejvyšší efektivita práce. Z pohledu podnikatelů spravuje jedny z nejlepších webových stránek a má nadprůměrný rating hospodaření. Na opačné straně pořadí je sedlčanská radnice. Podíl kapitálových investic je podprůměrný, avšak zajišťuje druhou největší síť sběru tříděného odpadu.

Cenové podmínky

Výše cen se promítá do nákladů jak firmám, které musí zvýšené ceny započítat do konečné ceny výrobků a služeb, tak občanům, kteří v důsledku vyšších cen navyšují svá platová očekávání.

Nejnižší ceny sledovaných položek jsou v Benešově. Je zde vysoký poplatek za pobyt v penzionu, ale ceny vodného a stočného jsou o 16 % nižší a ceny bytů ve srovnání s krajským průměrem dokonce o třetinu levnější. Nejvyšší ceny jsou v Říčanech. Jsou zde téměř nejvyšší poplatky, vodné a stočné je zde o 8 %, stavební pozemky o tři čtvrtiny dražší a pro podnikatele je zde druhá nejvyšší daň z nemovitosti.

Průzkum mezi podnikateli

Nejlepší reklama je doporučení na základě osobní zkušenosti. Každého možného investora zajímá, zda jsou podnikatelé v daném městě spokojení, proto společnost Factum Invenio uskutečnila výzkum mezi čtyřiceti podnikateli v každém městě.

Nejlepší vysvědčení vystavili svému městu v Kutné Hoře, naopak nejméně obodovali své město podnikatelé v Hořovicích.