„Nejvíce takových oprávněných případů bylo na Benešovsku,“ upřesnil ředitel KVS Zdeněk Císař s tím, že v roce 2009 jich veterináři právě tady prověřovali 41. Jen u devíti z nich chovatelé porušili úřední nařízení. Loni takových prověřovaných případů na Benešovsku bylo pouze 29, zato počet těch oprávněných vyrostl až na čtrnáct!

Ve statistice byla i kauza z Chvojna, o níž Benešovský deník už psal 25. ledna. „Tento případ chovů koní se ale už táhne pátým rokem,“ připomněla Jiřina Sedláková, veterinární inspektorka KVS.

Veterináři případ týrání koní řeší pokutami, které za ně vybírá celní správa. Řešení ale měla už dávno najít obec s rozšířenou působností, tedy Benešov. „Stát nám dává hodně povinností, ale žádné prostředky na jejich realizaci,“ postěžoval si Tomáš Heřmánek, vedoucí odboru životního prostředí MěÚ Benešov.

Město Benešov je proto povinno odebrat týrané zvíře majiteli a umístit ho do náhradní péče. Náklady s tím spojené musí hradit Benešov. Až zpětně je může přes soud vymáhat od majitele zvířete. Ač se tak děje při exekucích, efektivita takového postupu je diskutabilní.

Proč je efektivita státu malá? Odpověď zná Tomáš Heřmánek, vedoucí Odboru životního prostředí Městského úřadu Benešov. „Vlastníci týraných zvířat nejsou totiž většinou solventní,“ upozornil.

Proti logice věci jdou i české zákony. Majitel týraného zvířete totiž až do doby vyvlastnění, což může učinit znovu jen soud, je stále vlastníkem zvířete. „To by měl řešit zákon už při tom, kdy orgán zvíře majiteli odebírá,“ míní Heřmánek. „Všichni víme, jak dlouho se soudní spory vlečou.“

Právě proto je už pátým rokem nevyřešený případ týraných koní na Chvojně. „Opakovaně jsme chovatelce uložili nápravné opatření, ale stále se to míjí účinkem,“ uvedla Jiřina Sedláková, inspektorka KVS.

Podle Heřmánka má nyní na stole jeho úřad podnět k odebrání týraných koní z Chvojna. „Mělo by k tomu dojít během měsíce,“ slíbil na tiskové konferenci v sídle Krajské veterinární správy v Černoleské ulici.

Na Chvojně je podle údajů veterinářů asi 76 koní. Zhruba padesátka má dobrou kondici. Benešov jich však do náhradní péče předá ne 26, ale jen několik. „Odebrat všechny je nereálné,“ tvrdí Heřmánek.

I když se orgány snaží s chovateli porušujícími zákony nejprve domluvit, podle úředníků takový postup v případě chovatelky na Chvojně nefunguje. „Paní chovatelka nekomunikuje. K jednáním nechodí a vlastnictví koní se vzdát nechce,“ vysvětlil Tomáš Heřmánek s tím, že zvířata stále patří chovatelce. „Jestli je to skutečně tak, musí zjistit veterináři. My se domníváme, že koně jsou její,“ řekl Heřmánek.

Jenže zjistit skutečného vlastníka zvířat nebo jejich původ, není vůbec jednoduché. „Jednou chovatelka tvrdí, že jsou koně její, jindy zase, že patří zahraničním majitelům,“ upozornila veterinářka Sedláková s tím, že chovatelka nepřistoupila ani na to, že část koní prodá a za utržené peníze těm zbylým koupí krmení.

Pomoc chovatelce nabídl také Pavel Křížek, zakladatel votické Ochrany fauny ČR. Důvod jeho kroku byl jasný. „Z pokut, které stát chovatelce udělil, se ta zvířata nenají,“ vysvětlil, ale po té, co zjistil, že pomoc se míjí účinkem, přísun krmení na Chvojen zcela zastavil.

Ještě v roce 2007 bylo podle inspektorky Sedlákové na Chvojně až na administrativní záležitosti, tedy nejasný původ koní, téměř vše v pořádku. Od té doby se situace zvířat jen zhoršuje.

„Zvířata jsou vyhublá, loni tam dokonce spadla stodola, kde se koně mohli ukrýt. Objevili jsme tam i jednoho mrtvého koně s rozbitou hlavou,“ popsala inspektorka KVS situaci. Nepotvrdila ale, že by zvíře někdo ubil.

„Jak to bylo, nevíme. Pokud měl kůň koliku, jak tvrdí chovatelka, mohl se zranit sám,“ dodala Jiřina Sedláková.

Reakce ředitele KVS Zdeňka Císaře

V článku Benešovského deníku ze dne 1. 3. 2011 – Stížností na chovatele zvířat ubylo, oprávněných je ale víc, se uvádí…. „I když za loňský rok pracovníci Krajské veterinární správy Středočeského kraje prověřovali méně případů porušení veterinárních předpisů (tedy v podstatě méně byrokracie), nebo zákona na ochranu zvířat před týráním, těch oprávněných naopak přibylo“.

Krajská veterinární správa pro Středočeský kraj považuje za vhodné upřesnit tento text. Na tiskové konferenci dne 24.2.2011, na kterou reagoval tento článek, bylo podána informace o počtech prověřovaných podnětů, týkajících se podezření na týrání zvířat. Tyto podněty ovšem vycházejí od občanů, případně jiných subjektů a krajská veterinární správa je povinna je prověřit a pokud zjistí porušení zákona na ochranu zvířat proti týrání, je povinna podat podnět příslušné obci s rozšířenou působností. Vzhledem k tomu nelze vývoj počtu podaných podnětů a počtu zjištěných případů týrání zvířat v jednotlivých letech dávat do souvislosti s přírůstkem či úbytkem byrokracie.

Pokud jde o zjišťované případy porušení veterinárního zákona chovateli, ať již zvířat v zájmovém chovu, nebo hospodářských zvířat, zde je na místě uvést, že dodržování zákonných povinností ze strany chovatelů má za účel chránit jednak občany před rizikem nemocí a nákaz přenosných ze zvířete na člověka a jednak okolní chovy hospodářských zvířat před rozvlečením nebezpečných nákaz do těchto chovů. Ani v tomto případě nelze tedy hovořit o byrokracii.
Reakce vedoucího odboru ŽP Městského úřadu Benešov Tomáše Heřmánka
V článku Benešovského deníku ze dne 1. března „Stížností na chovatele zvířat ubylo, oprávněných je ale více“, který se ve své podstatě zaměřil na problematický chov koní v hřebčíně Konopiště se uvádí, že řešení měla již dávno najít obec s rozšířenou působností tedy Město Benešov.
Město Benešov, jako obec s rozšířenou působností se prostřednictvím odboru životního prostředí sice danou kauzou zabývá od roku 2009, kdy byly s chovatelkou řešeny podněty týkající se nevhodného chovu koní, které byly shledány jako oprávněné a chovatelce byly uloženy pokuty. Konkrétní návrh na odebrání některých zvířat a jejich umístění do náhradní péče v souladu s § 28a zákona č. 246/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů (zákon na ochranu zvířat proti týrání) odbor ŽP obdržel od Krajské veterinární správy dne 15. února 2011. Z tohoto důvodu nelze označovat obec s rozšířenou působností za nečinnou ve věci zajištění odpovídající péče pro týraná zvířata, neboť dle výše uvedeného zákona může obec s rozšířenou působností začít jednat až na základě návrhu odborného subjektu Krajské veterinární správy. Od obdržení podnětu se ve spolupráci s Krajskou veterinární správou řeší odebrání a umístění zvířat do náhradní péče, k čemuž je vzhledem k legislativní náročnosti tohoto úkonu přistupováno v těch nejzávažnějších případech. Toto řešení je vždy až poslední možností jak sjednat nápravu v rámci platné legislativy.