A nejen ona. Neozbrojenému boji určenému pro sebeobranu propadlo i její dvojče Maruška a o čtyři roky mladší sestra Eliška.

Štěpánka je ale čerstvou držitelkou bronzové medaile ze sportovního boje jednotlivců ve své váhové kategorii a zároveň bronzovou medailistkou v technických sestavách a ve sportovním boji družstev juniorek z nedávného Mistrovství Evropy v Itálii v taekwondu ITF. Proto ji Benešovský deník požádal o rozhovor, který dlouhovlasá rusovláska ochotně poskytla.

V kolika letech jste s taekwondem začala?
Ve třinácti nebo ve čtrnácti. Teď přesně nevím.

Kdo vás k taekwondu přivedl?
Vlastně mladší sestra Eliška. My všechny tři jezdíme na koních. Ale ona kromě toho chtěla dělat ještě nějaký bojový sport nebo bojové umění. Tak vyzkoušela taekwondo. No, a protože my s Maruškou jsme chtěly mít na koně větší fyzičku, a Eliška nám vždy po trénincích vyprávěla, jak tam posilují, tak jsme se k ní po čase přidaly. Nám nešlo v první chvíli ani tak o taekwondo jako takové, o sestavy a tak, ale abychom získaly fyzičku. Jenomže mě po čase začalo taekwondo bavit víc než koně, takže jsem je hodně omezila a začala se naplno věnovat tomuto bojovému umění. Dokonce by se dalo říct, že jsem jezdectví úplně opustila a dělám pouze taekwondo.

A co Maruška a Eliška. Ty jezdí na koních stále?
Ty dělají obojí.

Jak dlouho trvalo, než jste se k Elišce přidaly?
Dva roky.

V té době měla vaše mladší sestra už nějaký pásek?
V taekwondu je šest celobarevných pásků. Bílý, žlutý, zelený, modrý, červený a černý. A ona měla tuším červený.

Úplný začátečník má bílý pásek. Poté je bílo-žlutý, žlutý, žluto-zelený, zelený, zeleno-modrý, modrý, modro-červený, červený, červeno-černý. Nakonec je černý a sním dostává sportovec zároveň první dan.

Jaký máte teď pásek vy?
Všechny tři máme černý, s kterým je zároveň i první dan.

Kde trénujete?
Začaly jsme v Benešově a stále tu trénujeme.

Říkala jste, že moderní korejské bojové umění dělají i vaše dvě sestry. Ony nebyly na ME?
Ne. Eliška byla ještě minulý rok, kdy se konala na ME nominace žákyně, takže ta tam jet nemohla. Navíc už nedělá taekwondo na takové úrovni, aby se dostala do reprezentace. Ta dává zase přednost koním. A Maruška si loni při taekwondu přetrhla křížový vaz, takže musela na operaci a už nemůže dělat tento sport naplno.

Vychází mi, že jedinou taekwondistkou „na plný úvazek" jste v rodině už pouze vy.
Je to tak.

Dá se skloubit tento náročný sport se školou?
Úplně v pohodě. Tréninky jsou až večer, takže to se se školou nekříží. Jediný problém jsou soustředění a dlouhodobější závody. Ale to mi škola vychází maximálně vstříc.

Jakou školu studujete?
Druhý ročník benešovského gymnázia. Stejně jako moje dvojče Maruška.

Co na to, že děláte bojové umění, říkají vaši rodiče?
Taťka to moc rád nevidí. Hlavně, když přijdeme s nějakým zraněním. Mamka také ne, ale tím, že je záchranářka, dokáže to hned zaléčit.

A kluci? Nebojí se si s vámi něco začít?
To ne. Když se to dozví, jsou nejprve překvapení a potom si z toho dělají legraci. Tedy spíš jejich kamarádi.

Vy i Maruška máte shodné pásky. Postupovaly jste v jejich získávání vždy stejně?
To ano. Ale ze začátku jsem byla horší než Maruška. Dokonce jsem uvažovala, že s tím skončím. Jakmile jsme ale přešly od sestav k boji, šlo mi to lépe. Ohromně mě to chytlo a začaly se dostavovat výsledky.

Kdy přišla ta krize?
Asi při zeleném pásku. Do jeho získání jsem musela dát opravdu hodně. Na soustředění jsem si říkala, že odjedu domů a už se nikdy nevrátím. Začnu hrát fotbal a bude.

Kdo vás podržel, že jste zůstala?
Ségry.

Máte první dan. Kolik jich celkem je?
Devět a tady v Čechách je nejvyšší sedmý, a ten má Rostislav Kaňka. Náš trenér Martin Zámečník má šestý.

Chtěla byste získat také tak vysoké číslo?
Teď opravdu nevím. Co vím, že na jedničce chci zůstat hodně dlouho.

Proč?
Protože jsem jela nahoru hodně rychle. Kvůli závodům a reprezentaci. Ale teď potřebuji všechno vypilovat, srovnat všechny techniky, abych je měla správně.

Už víte, co byste chtěla po gymnáziu dělat?
Policejní akademii nebo práva. Ale to je ještě hrozně daleko.

Je Maruška dvojče, i co se týká výběru vysoké školy?
Je.

Někde jsem četla, že taekwondo je buď ITF nebo VTF. Jaký je mezi tím rozdíl?
ITF, což jsme my, používáme k boji ruce i nohy. VTF používá pouze nohy, nedělají sestavy, jenom se perou, a je to olympijský sport.

Náš rozhovor ukončíme trochu pesimisticky. Co vaše zranění?
Minulý rok na jaře jsem měla vyvrknutý obratel na krční páteři, před vánocemi jsem měla otřes mozku a zase tu krční páteř, a na jaře se mi opět pohnuly ty krční obratle. S tím už budu mít asi problémy neustále.

Štěpánka Benešová
* narodila se 6. července 1997 v Praze, jako o pět minut mladší dvojče sestry Marušky
* s rodiči a ještě s o čtyři roky mladší sestrou Eliškou žije v Benešově
* studuje druhý ročník Gymnázia Benešov
* mezi její koníčky patří taekwondo a jízda na koni
* po maturitě by chtěla studovat policejní akademii nebo práva