A obec Krhanice ho míní striktně dodržet. I přes to, že na něm nebude zřízená původně avizovaná rozptylová loučka.

S tímto rozhodnutím se bude muset pravděpodobně smířit i majitelka pozemku v bezprostředním sousedství krhanického pietního místa. Žena ho před časem, právě s vidinou výstavby rodinného domu koupila od jedné realitní kanceláře.

„Tuto věc jsem řešil s týneckým městským úřadem, s paní, která uvedený pozemek koupila i s pánem, který ho prodával. Všichni postoj obce znají a je jen na nich, jak se k němu postaví,“ uvedl Aleš Papoušek, starosta Krhanic a podotkl, že rozptylová loučka v Krhanicích nebude. Přitom žena při pondělním veřejném zasedání zastupitelstva Týnce nad Sázavou právě ji udávala jako důvod, proč si na své parcele nebude moci postavit.
„To souvisí s hydrogeologickým průzkumem a s pozemkem, o kterém hovoříme nemá loučka rozptylu žádnou spojitost. To jsou dvě rozdílné věci,“ upozornil Papoušek.

Žena, které zasahuje ochranné pásmo do dvou třetin jejího pozemku a na stavbu domu jí tedy zbývá plocha o rozloze 5x18 metrů tvrdí, že o změně v územním plánu nevěděla a pozemek proto koupila.

A co chata, která stojí doslova nalepená na hřbitovní zdi?

„To je záležitost, která vznikla ještě za působení mé předchůdkyně a já svůj čas nebudu věnovat tomu, abych přesně zjišťoval, za jakých podmínek byla postavená,“ řekl starosta Krhanic a dodal, že v této aktuální kauze neustoupí a jeho rozhodnutí, hájit zájmy obce, jsou nezvratné. Soukromé věci, typu jestli si mezi sebou někdo dobře či špatně prodává pozemky, ho prý nezajímají.

Martin Kadrnožka, starosta Týnce nad Sázavou, pod který pozemky spadají, nastínil několik způsobů, jak by bylo možné celou situaci řešit. Nic méně řekl, že nechce předjímat, jak ve finále všechno dopadne. Bude prý záležet na podmínkách, které si majitelka pozemku a starosta Krhanic dojednají.
„Zastupitelé na pondělním veřejném zasedání odsouhlasili nový územní plán, v kterém je stanoveno, že pozemky padesát metrů od hřbitovní zdi k hřbitovu jsou určeny pro rekreační výstavbu a padesát metrů dál už mohou být využívané pro rodinné bydlení,“ uvedl Martin Kadrnožka s tím, že do té doby byla možná zástavba až ke hřbitovní zdi. Šlo o takzvanou smíšenou obytnou zónu.

„Chtěla bych předeslat, že jsem se s oběma pány starosty sešla a jednání probíhalo velmi korektně,“ řekla Kateřina Halatová, majitelka jednoho z pozemků zasahujícího do ochranného pásma a zároveň upozornila, že jak bude v celé věci dále postupovat zatím neví.

„Přiznám se, že s ohledem na současný stav jednání s různými subjekty ani nevím, jestli chci v této fázi celou věc mediálně šířit,“ dodala Halatová s tím, že jakmile bude mít tuto nelehkou situaci za sebou, ráda se s čtenáři Benešovského deníku o své zkušenosti podělí. Aby lidé, kteří se dostanou do podobné situace věděli, jak jí řešit nebo zda se to dá vůbec řešit.