Do politiky se vystudovaný kantor vrhnul z prozaických důvodů - kvůli školství ve Vlašimi. Tehdy bylo potřeba řešit problémy tří základních škol, které neměly dostatek dětí. Jednalo se rušení jedné z nich a veřejností zmítaly emoce.

„Připravili jsme koncept řešení školství na několik let dopředu,“ vysvětlil starosta základ řešení problému, na jehož konci se nakonec řešení našlo. „Zjistil jsem při tom, že v zastupitelstvu není ani jeden zástupce pro předškolní a školní vzdělávání. To byl poslední impuls k tomu, abych šel do voleb a pokusil se s tím něco dělat,“ řekl.

Jenže z pozice ředitele, kdy zastupitelstvu vysvětloval koncept řešení problému školství, toho příliš nezmohl a cítil, že to v zastupitelstvu není ideální. Pak ho lidé z Volby pro město oslovili, šel jsem do toho a uspěl. Nakonec získal ze všech kandidátů nejvíc hlasů. Od VPM „dostal úkol“ stát se starostou.

Měl už desetiletou zkušenost s řízením školy, ale starostování byla pro něj přece jen velká výzva. Město se ani mu příliš nelíbilo a věděl, že ke změně bude potřeba hodně práce. A tak si řekl, že to zkusí.

Jenže starostování ve Vlašimi nebylo jen řízení radnice a města. Od 1. ledna 2003 se Vlašim stala společně s Benešovem a Voticemi takzvaným malým okresem. Úředně obcí s rozšířenou působností (ORP). Bylo potřeba přestavět bývalou hasičárnu u zámku na úřad, kam se nastěhovaly některé z odborů dřívějšího okresu. „Ze začátku to bylo opravdu velmi těžké,“ přiznal Jeništa. „Na pláč ale nebyl čas.“

Pak se přiblížily výzvy evropských dotací. Bez jejich peněz by Vlašim nebyla tam, kde je.

Ještě delší mandát má za sebou starostka Soutic Alena Exnerová. Bohužel kontaktovat se ji ve středu mobilem nepodařilo. To Miloslav Kněžík z Libže zvedl telefon i v Polsku. „Kdyby mě práce pro obec nebavila a nebyla tak skvělá spolupráce s ORP Vlašim, už bych nekandidoval,“ řekl muž, který je starostou od roku 1994. „Máme před sebou stále hodně práce jako je vodovod a kanalizace a tak do toho jdu znovu. Za čtyři roky mi už ale bude dvaašedesát a po osmadvaceti letech práce pro obec to bude asi už úkol pro mladší. Ale uvidíme,“ dodal.

Obdobně dlouhou pouť komunální politikou má za sebou i starosta Neveklova Jan Slabý. Město slouží už od roku 1986. Až na jedno čtyřleté období prošel posty předsedy MNV, zastupitele a v letech 1998 až 2010 i místostarosty. Od té doby je starostou. Jenže v blížících se komunálních volbách už nekandiduje přes to, že se stal za poslední čtyřleté období nejlepším starostou Středočeského kraje. Přesto si jeho zkušenosti zaslouží publikaci.

„Politika politických stran do komunálu vůbec nepatří,“ tvrdí s tím, že při ustavujících schůzích zastupitelstev a následné volbě starosty to svým kolegům pokaždé zdůrazňuje. „Základem úspěchu je eliminovat takové snahy hned na začátku. Kolegům připomínám, že hned začínáme pracovat pro své město, ne stranu,“ dodal.

Hodně zkušeností má i starosta Trhového Štěpánova Josef Korn. Poprvé kandidoval v roce 1998. Pro město tak pracuje už páté období. Ze zastupitele a radního se na dvě období stal místostarostou a poslední období je starostou. „Dělat na komunálu je čím dál tím těžší. Doba se značně změnila. Je to složitější, je víc práce a hodně byrokracie. Místo pro lidi pracujeme hodně pro úředníky a stát,“ dodal Josef Korn.