Byl prvorozeným vnukem znojemského notáře Aloise Chromého.

Jeho otec, po němž dostal jméno Mojmír, pracoval jako koncipient a posléze jihlavský notář. Jeho kariéru přeťala akce s názvem 70000 do výroby, což byl v podstatě pogrom na inteligenci smýšlející jinak než komunisticky.

Matka Věra byla skvělou učitelkou na znojemské základní škole. O dokonalé a důsledné výchově i schopnosti matky vzdělávat své dítě od útlého věku, svědčí její kaligrafickým písmem psané dějiny s mnoha vyobrazeními.

Není pak divu, že zájem o historii zůstal Mojmírovi celoživotně. Navíc se ještě rozšířil o architekturu, genealogii české aristokracie a heraldiku.

Snad kromě tělocviku vynikal ve všech školních předmětech až do maturity v roce 1957. V té době byl otec již pár let nasazen jako dělník u kovolisu a matka nesměla ohrožovat svým nakažlivým náboženským přesvědčením školní dítka. Směla pracovat pouze jako pomocnice v kuchyni.

Protirežimní punc měli téměř všichni nekomunističtí právníci a pro Mojmírovu rodinu sehrála neblahou roli zřejmě i skutečnost, že se přátelila s mlynářskými z Babic, na nichž KSČ drasticky předvedla svůj třídní boj a intriky završené popravami.

Druhý děd, ředitel znojemské základní školy, byl jako činovník Sokolské jihomoravské župy za heydrichiády zatčen a vězněn. Pak, po únorovém puči novým komunistickým ředitelem vyhozen z funkce i učitelského místa.

Tím začaly celoživotní i existenční problémy rodiny Chromých, která už od obsazení Sudet žila z části v Moravských Budějovicích.

Mojmír Chromý vystudoval Lesnickou fakultu VŠZ v Brně. Pracoval jako projektant a později, až do nástupu na místo starosty, jako vedoucí projekční skupiny v Agropodniku v Benešově.

Jako kandidát OF v Benešově uspěl při kooptaci a zastupitelé ho pak zvolili prvním nekomunistickým předsedou Městského národního výboru v Benešově. Při prvních opravdu svobodných volbách pak vítězství zopakoval a stal se starostou města.

Ve funkci zůstal i přes těžké onemocnění až do svého skonu. Zemřel 3. ledna 2005. Je pochovaný v Benešově.

Ještě za života si jeho práce vážila řada organizací. Chromý je tak nositelem například vyznamenání od ministra národní obrany i náčelníka GŠ Armády ČR.

In memoriam je čestným občanem Benešova, držitelem ceny za rozvoj Podblanicka Blanický rytíř a získal i hejtmanovo ocenění Plaketu Středočeského kraje.

Řešení pomníku rodinné hrobky Scharfů na benešovském hřbitově bylo podle návrhu Vlasty Chromé dotvořeno tak, aby symbolizovalo spojení Mojmíra Chromého, prostřednictvím stavařského rodu děda manželky, stavitele Františka Scharfa, s Benešovskem a tradičními benešovskými rody. Ležatý kříž v čele pomníku tradičně značí vítězství života nad smrtí a jeho propojení dvou protilehlých kamenů symbolizuje i smysl pro usmíření protipólů.

Veřejnou vzpomínkovou akci chystá rodina Chromých na duben do kaple zámku Jemniště.

S přispěním Vlasty Chromé