O podzemí benešovských náměstí je všeobecně známé, že se tam nacházejí kopané středověké sklepy. Ale i ty časem procházejí změnami. Ostatně to radnice „zažila na vlastní kůži.“ V prostorách takzvané Experimenty se zajímavými „hejblátky“ otevřené v červnu 2015. Nová atrakce města ale vydržela v provozuschopném a bezpečném stavu jen do roku 2019.

„Aby expozici mohli znovu obdivovat návštěvníci, musí ze špatně větratelných chodeb vykutaných v žulovém podloží, zmizet vzdušná vlhkost. Její dopad je zdrcující. Vlastně kvůli ní nevíme, které exponáty fungují. Vlhkost totiž přinesla kolaps elektroinstalace, proto exponáty nemůžeme ani vyzkoušet,“ popsal čtyři roky po otevření benešovský starosta Jaroslav Hlavnička. A jeho slova platí dodnes.

Je jasné, že v podzemí „řádí“ především voda. Právě ta má na svědomí i borcení kleneb sklepů. Takové jevy jsou pak někdy patrné i na povrchu v podobě propadlé dlažby. „Georadarem měříme podpovrchové anomálie,“ vysvětlil Rudolf Tengler, který přístroj umístěný na podvozku ovládal a v Benešově s ním nachodil mnoho kilometrů.

Údaje z georadaru sbírá příruční počítač, který inženýr nosil s sebou. Po nějaké době kontroloval, co přístroj zaznamenal.

Mezi anomálie podzemí patří například dutiny, sklepy, propady, ale přístroj zaznamenává také uložení inženýrských sítí. A právě to je důležitá informace pro případné stavění. Není to tak dávno, kdy při budování benešovského dopravního terminálu a parkovacího domu narazil bagr na potrubí, které nebylo nikde v pláncích inženýrských sítí města zaneseno.

Dostat vzrostlý strom na korbu nákladního auta, nebylo tentokrát kvůli členitosti zahrady a nedostatku místa pro těžkou techniku, vůbec jednoduché. Usazování na Masarykově náměstí už to bylo snazší.
Video, foto: Vánoční strom dorazil do Benešova z Miroslavi. Rozsvítí se v neděli

Přístroj, který s sebou do Benešova odborník přivezl, „viděl“ do hloubky osmi až deseti metrů. „Všechno co tam je, se objeví na radarogramech ve formě odrazových hyperbol,“ uvedl Tengler, ale přiznal, že exaktně nelze změřit, zda ve sklepení stojí voda, případně jak vysoká je její hladina. „Z výsledků měření se to ale dá usuzovat, protože georadar nerozpozná materiály. Umí ale určit rozhraní různých materiálů,“ vysvětlil.

V centru Benešově kvůli měření georadarem neměla v neděli 20. listopadu stát auta. Radnice to oznámila nejméně týden předem a řidiče na to upozorňovaly před vjezdem na náměstí z Tyršovy ulice hned dvě přenosné značky. Přesto auta na náměstí stále přijížděla. A jejich řidiči je odstavovali, jak jim to vyhovovalo. Práci proto měla také městská policie. „Budu měřit tam, kde auta nestojí. Jezdí tu i strážníci, tak jakmile uvolní nějaký prostor, jdu tam a změřím to,“ dodal Rudolf Tengler.

A k čemu bylo měření potřeba? Město pracuje už od roku 2017 na přípravě rekonstrukce Masarykova náměstí. K jeho zahájení bude zapotřebí i projektová dokumentace. A právě zpráva inženýra Tenglera podepřená radarogramy bude jedním z důležitých podkladů pro její vznik.

„Rekonstrukce náměstí není úplnou prioritou města, ale postupně dáváme dohromady průzkumné práce nezbytné pro to, aby se vůbec mohlo začít projektovat. Máme už geodetický výškopis náměstí i například dendrologický průzkum. Zanedlouho je doplní zpráva o průzkumu podzemí,“ vysvětlil benešovský místostarosta Roman Tichovský.