Karlův most není jen v Praze. Stal se součástí obnovené cesty s ovocnou alejí

Jeho petroupimský kolega Jiří Černý pak ještě připomněl, že i v jeho vsi se lidé o obnově historické cesty často a dlouho bavili. „Myšlenku na obnovu cesty jsme měli možná dříve, než Soběhrdští,“ pochlubil se trochu. „Když pak za námi Pavel s návrhem na obnovu cesty přišel, měli jsme už mapky vytisknuté,“ dodal.

Pak si dali obyvatelé obou vsí brigádu a v rámci ní kolem cesty vysadili ovocné stromy. Byla u toho také Jana Špidrová ze Soběhrd. O vysazení aleje mluví jako o velké výhře.

„Stromy začnou za pár let plodit a mohou sem na ovoce chodit naše děti. A určitě to tak budou mít i jejich děti. Od obce jsme před několika lety dostali při narození dcery strom, který jsme zasadili na obecním pozemku, protože se nám už na zahradu nevešel. Loni už byla úroda obrovská,“ řekla mladá maminka.

Kraj obcím rozdělil statisíce korun na stromy. Nabízí další peníze

„Brigády a setkání při nich se sousedy byly po covidu, kdy nikdo nikam nesměl, opravdu úžasné. Takové akce stmelují vztahy mezi, a proto se na ně vždycky těšíme. Proto si je také dokážeme pěkně užít. Děti pak dokonce chodily za starostou, kdy už bude další brigáda,“ popsala nadšení, s nímž alej vznikla paní Jana.

Její názory potvrdila také další maminka Václava Baštářová. „Když je brigáda, je to pro nás fajn den. Vždycky se na to těšíme,“ tvrdí.

Všichni, kteří kvůli reportáži na soběhrdský okraj aleje dorazili, tedy starostové obou obcí a dvě maminky se čtyřmi dětmi, se pak stromořadím vydali směrem k Petroupimi. Krátký exkurz zakončili u bezejmenného potůčku, přes který petroupimský klučina Kája s otcem postavili dřevěnou lávku. Na počest malého stavitele ji jeho táta pojmenoval příznačně – Karlův most, což dokládá i cedulka na nejbližším stromě.

Alej u obnovené spojnice vsí je při pohledu po cestě klasická, oboustranná. Stromy ale nerostou úplně proti sobě, nýbrž „cik-cak“ a dál od sebe. Kvůli zemědělcům. Aby mohli i se svou těžkou technikou snadno přejíždět z jednoho pole na druhé a stromy při tom nepřekážely.

OBRAZEM: Chotýšanské děti plnily ekologické výzvy. Sázely keře a chodily pěšky

U cesty na katastru Soběhrd roste ovocných stromů 75, u sousedů dalších pětadvacet. Zajímavostí obnovené cesty a stromořadí ovšem je, že díky internetové aplikaci si její uživatelé mohou snadno zjistit informaci o každém tamním stromě. „Když tu někdo na podzim půjde a utrhne si třeba jablko, přes chytrý telefon si v uvedené aplikaci může zjistit, co že to právě ochutnal za odrůdu,“ vysvětlil starosta Soběhrd.

Na obou koncích aleje roste pár dubů, které mají za pár let zastiňovat lavičku pod nimi. Většinu stromů ale tvoří ty ovocné, staré tradiční odrůdy. Navíc, právě kvůli zemědělským strojům, vysokokmeny. Švestky, jabloně, hrušně nebo sladkoplodé jeřáby. „Koupili jsme je za obecních zhruba třicet tisíc korun ve školkách na Vysočině a na jižní Moravě, které se specializují na staré odrůdy,“ popsala Pavel Bartík.

Jenže vysadit ovocné stromy je pouze začátek. Každoročně, zejména v prvních letech po vysazení, je potřeba je také stříhat. Aby správě rostly a dobře plodily. To zatím obstarává soběhrdský starosta, který kvůli tomu prošel i odborným školením. Své nabyté znalosti už ale předává dalším zájemcům.

Stromořadí nebylo prvním takovým počinem Soběhrdských. Brigádnicky jich vzniklo už několik. „Vysadili jsme už kolem čtyř stovek stromů,“ potvrdil Pavel Bartík a prozradil, že v plánu má obec i založení ovocného sadu s až třemi stovkami stromů a jejich komerční využívání, které posílí obecní rozpočet.

PODÍVEJTE SE: Týnec se stále zelená, ročně vysadí kolem padesáti stromů

Vysazování nebo obnova starých chřadnoucích alejí není na Benešovsku výsadou jedné nebo dvou vsí i když například petroupimští hasiči už obnovili také třešňovou alej podél silnice na Bedrč.

Nové stromy u cest vysazují brigádníci nebo i najaté firmy také na území Týnce nad Sázavou. Tak vznikly aleje u polní cesty z Pecerad do Zbořeného Kostelce nebo z Týnce do Bukovan a na Krusičany či kolem řeky Sázavy.

Brigádníci z úřadu Středočeského kraje obnovili už předloni chřadnoucí části ořechové aleje poblíž Benešova. Nově dostala i název - Alej naděje - silnice č. 1. Jedná se totiž o stromořadí u historické Nové vídeňské silnice z Benešova na Vlašim.

Vysazování stromů u obnovené historické cesty „zmákli“ už před pěti lety patrioti z Ratměřic a Zvěstova. Zhruba padesát lidí z obou vesnic navzdory „psímu počasí“ obnovila na rozbahněném poli po desítkách let, kdy tam bylo jen pele, spojnici obou vsí. „Cestu nyní vyznačuje lipová alej,“ potvrdil starosta Zvěstova Karel Babický. Navrch ke stromořadí brigádníci vysadili i „Lípu přátelství“ na hranici obou katastrů. A ještě si při tom pěkně užili. K dílu i v dešti hrála dechovka, která pracanty na závěr brigády doprovodila do ratměřické hospody.

Proti vůli silničářů: Sdružení se chce starat o aleje u silnic na vlastní pěst

U Ratměřic, u silnice do Jankova letos na začátku března sice zmizela stará březová alej, ale do konce roku, jak potvrdil ratměřický starosta Viktor Liška, Krajská správa a údržba silnic vysadí 60 nových bříz. Stromy podél cest i krajských silnic ale sázejí už několik jar při brigádách také dobrovolníci například i z Netvořic.

Už čtyři roky uplynuly od ocenění pilné a vytrvalé práce lidí z Podblanicka ve třetím ročníku soutěže Adapterra Awards. Projekt „200 kilometrů alejí pod horou Blaník“ patřil tehdy k osmi, které nadace vyhlásila jako nejzdařilejší z více než stovky realizací z celé České republiky. Veřejnost mu dokonce přiřkla Cenu sympatie.

Soutěž oceňuje nejlepší reakce na problémy spojené se změnou klimatu a sázení stromů k nim rozhodně patří. Podblanický projekt si totiž uznání zasloužil díky soustavné výsadbě stromořadí kolem cest, které od dob Marie Terezie nemá v Česku obdoby. Kolem Blaníku dobrovolníci a obce obnovili více než 200 kilometrů alejí s celkem 30 tisíci stromy. Ovocné dřeviny přitom tvoří 189 alejí, ostatní listnáče pak dalších 124 stromořadí.

„Ocenění je pro nás skvělý úspěch,“ zhodnotil Karel Kříž, odborník na dřeviny z Českého svazu ochránců přírody ve Vlašimi. „Ceníme si toho o to víc, že pro náš projekt hlasovali místní a že se jim naše počínání líbí,“ řekl. V obnově alejí se podle něj pokračuje dál. „Pro nás to neznamená, že musíme vysázet pět set nebo tisíc kilometrů alejí a chceme tím pokračovat ve změnách v krajině,“ dodal.