Prvním je před nedávnem ukončené svedení aut do města kvůli generálce silnice E55. Dopravní agonii v Benešově pak ještě prodloužila havárie mostu na E55 mezi Červenými Vršky a odbočkou na Týnec. Následky na sebe nenechaly čekat. Průtah městem od Tábora na Prahu se proměnil, taktně řečeno, v silnici neodpovídající současným standardům.

Druhou okolností, která vedle 20 tisíc aut za den projíždějících Benešovem, zapříčinila neutěšený stav vozovek, byla výstavba přivaděče pitné vody z Javorníku do Benešova.

„Stavba byla vedena některými komunikacemi. A při tom kvapíku, který práce na konci loňska provázely, nejspíš nebylo vše provedeno tak, jak mělo být," je přesvědčen starosta Benešova, i když uznává také názory odborníků.

Ti totiž sesedání zasypaných a stroji zhutněných výkopů a s tím souvisejících propadů vozovek, považují za běžný průvodní jev každé takové stavby. A propady, respektive poklesy zavážky výkopů, se opakují zejména po zimě. Právě proto se Benešov chystá na opravu silnic teprve v první čtvrtině následujícího roku. Přes to všechno ale radnice považuje za rozhodující faktor zničení silnic ve městě, dopravu. A tu do ulic nasměrovalo ŘSD při generálce mezinárodní silnice E55.

Právě z výš uvedených důvodů se Benešov nechce stát generálním investorem oprav všech komunikací ve městě. A to platí, v případě propadů zasypaných výkopů po přivaděči nejen o silnicích, ale také o chodnících. Většina z nich patří městu Benešovu.

V Benešově jsou ale i další poškozené komunikace. Ty má však ve správě Středočeský kraj a právě těch využívalo Ředitelství silnic a dálnic jako objízdných tras při opravě E55.

„Nejdůležitější na opravách je ale koordinace prací. Bylo by totiž zbytečné, aby ŘSD opravovalo silnice a pak začal s opravou své práce ve stejném místě zhotovitel přivaděče," poznamenal benešovský starosta Petr Hostek s tím, že právě to je také jedním z důvodů, proč se opravovat, tedy nejen záplatovat, začne až na jaře.

Každý, kdo ví, kolikrát se i v nových silnicích musí kvůli haváriím kopat, by byl raději pro to, aby pod povrchem vznikly kolektory. Do těchto podzemních chodeb jsou umístěny kabely a potrubí. Jejich opravy se pak odehrávají skrytě bez toho, aby musela být rozkopána vozovka a přerušena doprava. O takové možností uvažovali i v Benešově.

„Za to by to určitě stálo. Ale nechali jsme si udělat odhad pro Benešov, a pokud bychom kolektory chtěli na nejdůležitějších místech města, představovalo by to neuvěřitelnou sumu jedné miliardy korun. To jsou zhruba dva roční rozpočty města," dodal starosta Benešova Petr Hostek.