„Objekt je zámkem až od devatenáctého století,“ připomněl Zdeněk Chudárek, odborný památkový garant z Národního památkového ústavu (NPÚ), který bdí nad tamními rekonstrukcemi. Vedle věže stojí za pozornost také sklepení pod konventem. To je svým způsoben další z krásných míst areálu, i když ani sem dosud návštěvníci nedorazili. V dohledné době se to ale změní.

Myšlenku na to nosí sázavská kastelánka Slávka Matoušová v hlavě už řadu let. „Kvůli záměru na zpřístupnění prostoru se celá jižní terasa proměnila ve staveniště,“ potvrdila na místě s tím, že zámek s novorenesanční fasádou obepíná lešení vedoucí až na vrcholek věže. Ta ale ke stavbě přibyla až později. Stalo se tak až poté, co císař Josef II svým dekretem z 12. ledna 1782 zrušil v říši třetinu klášterů. Mezi nimi byl i ten v Sázavě.

Hovoří kastelánka Slávka Matoušová:

Zdroj: Zdeněk Kellner

„Ještě později, v 19. století majitelé objektu, rodina Neubergů, nechala přistavět věž s jediným účelem. Tim byla snaha změnit ráz stavby z církevní na světskou, z podoby kláštera na zámek,“ upozornila kastelánka. Tak se také stalo, ale věž, jakkoliv se může zdát, že sloužila jako rozhledna, tento účel nikdy neplnila. A dokonce byla zcela nepřístupná. Teprve později uvnitř vzniklo provizorní dřevěné schodiště. I tak se ale veřejnost do věže dosud nikdy nedostala. Nyní probíhá její poměrně rozsáhlá rekonstrukce a to se týká také střechy konventu. Ta je přitom poslední částí střešních konstrukcí, které se dosud oprava netýkala. „Všechny práce, které tu nyní probíhají mají zajistit, aby v roce 2026 byla návštěvníkům památky k dispozici nová doplňková prohlídková trasa zakončená výstupem na věž zámku,“ uvedla Slávka Matoušová.

Rekonstrukcí projde i terasa

Přilepená k jižnímu průčelí zámku vystupuje zhruba do třetiny tamní zahrady dosud zubem času velmi poškozená zděná terasa. I ta projde rekonstrukcí a bude veřejnosti přímo ze zámku přístupná. Proto z jednoho z klasických okem vznikne takzvané francouzské okno, tedy de facto dveře. Tak tomu bylo ještě v meziválečné době, kdy se na terasu běžně vcházelo z bývalého refektáře, jídelny mnichů. „Bezpečnost návštěvníků terasy bude zajišťovat nové neorenesanční kamenné zábradlí,“ plánuje kastelánka. „Vedle terasy je i jižní zahrada projektovaná jako společenský prostor, kde se budou konat například svatby nebo koncerty,“ doplnila.

Vánoční strom ve Voticích.
Vyberte nejhezčí vánoční strom na Benešovsku

Kousek za jižní terasou, v koutě objektu je nenápadný vchod s dřevěnými dvoukřídlými dveřmi. Za nimi se rozprostírá další z dosud „zapovězených“ míst areálu – sklepení. Je možná více než pět metrů vysoké a prostor podepírají mohutné sloupy. Na klenbě je na první pohled patrný otisk podpěry, bednění, které stavitelé použili. Ještě mnohem výraznější jsou ale otisky bednění v zadní sklepní gotické místnosti. „Je to velmi stará a cenná záležitost. Stopy zanechalo šalování středověké klenby. Tehdy se na latě připevňovala krátká prkénka podobná šindelům, proto je nyní krásně vidět jejich skladba. Na bednění přišla kvalitní malta z hydraulického vápna a teprve na ní se pak kladly kameny,“ potvrdil projektant Vít Mlázovský, který na objektu kláštera v Sázavě pracuje už tři dekády.

Nová expozice vznikne ve sklepení

Otisky bednění jsou i kvůli dezinfekci vymalovány vápnem. Z této místnosti vedly schody uložené na červeném železitém pískovcovém opěráku do dalších částí kláštera. Schodnice připomínající rozměrem i barvou spíš dřevěné železniční pražce. Kvůli značné zemní i vzdušné vlhkosti sklepních prostor jsou ale ve velmi špatném stavu. Některé bude nutné zcela nahradit, jiné projdou restaurováním s nahrazením degradované části novým materiálem a všechny pak mořením zamezujícím další devastaci dřevokaznými houbami.

Stavba nového mostu přes řeku Sázavu je u konce. První auta a chodci se po něm projdou a projedou v půli prosince 2023. Celá akce skončí na jaře následujícího roku.
Obyvatelé Sázavy v prosinci dostanou vánoční dárek za osmdesát milionů korun

Vzorky dřeva schodů projdou i metodou dendrochronologie, tedy určování stáří použitého dřeva, čímž se dá také zjistit, kdy byl strom na schody poražen. „Tohle všechno děláme proto, abychom vůbec poprvé v historii kláštera mohli tyto prostory ukázat veřejnosti,“ vysvětlila kastelánka. Ve sklepení proto vznikne také expozice na téma středověku v sázavském klášteře a nebude chybět ani edukační koutek pro děti,“ tvrdí Slávka Matoušová.

Dešťová voda zalije zahradu a poslouží i na toaletách

Už řadu měsíců ale probíhá také rekonstrukcí míst, která jsou na objektu až nahoře. „Dokončujeme opravu krovů a střechy konventu. Krovy pocházejí z 19. století a mají své specifikum. Tehdy se na konstrukcích už hodně šetřilo, takže tu není klasická barokní ležatá stolice, jak by se slušelo, ale úsporný krov se šikmými vzpěrami. Kvůli tomu je celá konstrukce velmi náchylná na jakékoliv porušení v místě pozednice. Pokud k tomu dojde, celý krov poklesne a vytlačuje římsu a stěny ven, což je velmi nebezpečné. A právě to se tady stalo a my se nyní snažíme situaci napravit,“ vysvětlil projektant Vít Mlázovský, který se osobně fyzicky podílí na tesařských pracích.

Oprava střech rotundy a věže týneckého hradu je v polovině listopadu 2023 kompletně hotová.
Z hradu v Týnci nad Sázavou po opravě střech rotundy a věže už mizí lešení

Práce, které podle rozpočtu přijdou na 40 milionů korun budou pokračovat celou zimu. Na jaře se řemeslníci přemístí do bývalé ho opatství, kde také opraví krov. I když se Slávce Matoušové nyní začíná naplňovat letitý sen, ve vymýšlení inovací nepolevuje. Také proto hodlá zpřístupnit jeskyni, v níž přebýval sv. Prokop. Na severní zahradě pak už z jara příštího roku budou pod zemí umístěné podzemní nádrže na dešťovou vodu. Ta pak zalije zahradu a poslouží i na toaletách. To všechno by mělo být dokončeno do pěti let.