„Já se ničeho nedopustil,“ tvrdil od začátku Petr Pohůnek ze Šternova, jehož anabáze soukolím rozhodnutí a rozsudků začala po sporu se správcem šternberského majetku, jenž pracuje pro majitele hradu Český Šternberk a pozemků v okolí Zdeňka Sternberka.

Dvouletý justičního kolotoč, který kolem Petra Pohůnka roztočila po vykonstruovaném obvinění benešovská přestupková komise a po incidentu na radnici také republiková policie, státní zastupitelství i okresní soud, přičemž se do hry se svými stanovisky zapojil krajský úřad, ministerstvo vnitra (MV) a po odvolání i krajský soud, definitivně v úterý zastavilo pravomocné rozhodnutí vlašimské přestupkové komise.

„Řízení proti obviněnému z přestupku proti občanskému soužití se zastavuje, neboť nebylo spáchání skutku prokázáno,“ zní verdikt Jaroslavy Větrovské, předsedkyně vlašimské přestupkové komise, která fyzickou tahanici občana s městskými strážníky v předpokoji benešovského starosty, nakonec ukončila. Benešovský městský úřad se totiž sám z případu vyloučil pro podjatost, protože se kauza týkala vedení radnice, jejích úředníků a městské policie. Kraj přidělil záležitost do Vlašimi.

O co se vlastně v kauze jednalo?

Benešovská přestupková komise zhodnotila konflikt Petra Pohůnka se správcem na šternovském statku jako přestupek. Proti jejímu rozhodnutí se odvolal. Současně si písemně stěžoval starostovi Koubovi na její pochybení. Zcela mimo dikci české legislativy, což později potvrdil krajský úřad i ministerstvo vnitra, stížnost na své počínání opět řešila benešovská přestupková komise ve stejném složení a nebylo překvapením, že na svém vlastním postupu neshledala žádné pochybení. Po následné stížnosti na podjatost dostala údajný přestupek aktéra Pohůnka k vyřízení bystřická přestupková komise, které se ho smetla ze stolu.

Po výměně korespondence mezi benešovskou radnicí a Petrem Pohůnkem se budoucí obviněný a odsouzený dostavil na radnici, aby, podle doporučení zákonného postupu ministerstvem vnitra, nadiktoval v předpokoji starosty jeho sekretářce stížnost na jeho osobu. To se úřednice zdráhala a po verbálním konfliktu Petr Kouba povolal strážníky, aby zakročili.

Slovní gradace se změnila ve fyzickou potyčku, kterou později každý ze zúčastněných před okresním soudem prezentoval odlišně. Policejní vyšetřovatel původně záležitost kvalifikoval jako útok na veřejného činitele a s jeho názorem se ztotožnil i státní zástupce. Soudkyně v jednání dosud bezúhonného Petra Pohůnka zmiňovaný čin neshledala, ale odsoudila ho jako výtržníka k podmíněnému trestu odnětí svobody, s čímž se krajský soud neztotožnil a trest zrušil s tím, že se jednalo jen o přestupek.

„Tak se ptám, kolik tahle šaškárna stála daňové poplatníky?“ konstatoval Petr Pohůnek, jemuž však záznam o projednávání prvotního přestupku, který řešili benešovští úředníci a rozporoval obviněný i nadřízené orgány, ve zprávě o pověsti v místě bydliště zůstal.