Pojem ekologické lesnictví zatím v Čechách není zcela známý. Ve zdejších lesích využívaných hospodářsky se totiž jedná o naprostou a ojedinělou novinku, ačkoliv v lesích v chráněných územích národních parků je to celkem běžné.

Pilotní program ekologického lesnictví vznikl nedaleko města Sázava v roce 2022. Tehdy Lesní závod Konopiště vyčlenil 64 hektarů lesa pro takzvaný demonstrační objekt Samechov. Leží poblíž národní přírodní rezervace Ve Studeném, která byla vyhlášena už v roce 1935 jako vůbec první v okrese Benešov.

Cíl? Koncept vyzkoušet

Petr Kjučukov z Lesního závodu Konopiště uvedl, že hlavním posláním tohoto lesnického objektu, který je v České republice v hospodářských lesích první a dosud jediný, je koncept ekologického lesnictví vyzkoušet. „Jde o to nastavit lesnické hospodaření tak, aby byly vedle produkce dřeva plnohodnotně zohledněny všechny ekosystémové funkce lesa a to zejména podpora druhové pestrosti a zmírňování klimatické změny,“ řekl.

V podstatě jde o to zajistit optimalizaci hospodaření v lese při současné ochraně jeho biodiverzity. Při tom má vzniknout takzvaný přirozený les, i když se stále bude jednat o les určený k hospodaření a bude se v něm těžit dřevo. Takový přirozený les, jaký roste na 40 hektarech hned vedle v přírodní rezervaci Ve Studeném, se skládá z různých ploch: tmavých i světlejších, dřevin různého druhu i stáří. K vidění jsou tam i velmi staré stromy, které dožívají nebo stojící i ležící dřevo odumřelé.

Ekologické lesnictví je u nás teprve v rozjezdu, proto Petr Kjučukov může hovořit jen o tom, jak to v lese u Samechova má v budoucnu vypadat. „V takovém lese nebudeme dělat holoseče, které jsou pro přirozenou dynamiku lesa nepřirozené. Stromy tu budou těženy jednotlivě nebo po skupinách. Navíc vždy budeme myslet nejen na to, co vytěžit, ale i na to, co v lese ponechat. Proto tam dál porostou stromy k dožití a bude tam i mrtvé dřevo. Současně budeme podporovat přirozenou obnovu dřevin a to především domácích druhů jako je buk, dub nebo jedle,“ vysvětlil lesník.

V případě, že se v Česku bude masivněji upouštět od holosečí, stejnověkých porostů a monokultur, vrátí se to podle jeho vyjádření v kvalitě a odolnosti lesa před klimatickými změnami. „V lese totiž platí - nejdříve ekologie, pak ekonomika. Obráceně ta rovnice nefunguje,“ upozornil Kjučukov.

Pokus vítáme, zní ze zemědělské univerzity

Vznik demonstračního lesa ocenil také vědecký pracovník Katedry ekologie lesa ČZU Jeník Hofmeister, odborník na environmentální biogeochemii, ekologii lesa a biodiverzitu.

„Vítáme tento pokus, protože se tu bude moci vyzkoušet to, co v běžném hospodářském lese nelze. Fyzický věk všech našich hlavních dřevin, jako je smrk, buk nebo jedle je 400 až 500 let. Organismy, které žijí v lese potřebují celou tuto dobu a zajímavý pro ně je až strom, který umírá a organismy si do takové biomasy mohou takříkajíc kousnout. Vitální strom určený k těžbě jim to neumožňuje, proto takové organismy v takovém lese nemají místo,“ připomněl vědec.

Díky demonstračnímu objektu Samechov si návštěvníci lesa budou moci vyzkoušet „jiný les,“ na který nyní nejspíš nejsou zvyklí. Nebude stejnověký a uniformní a nebudou v něm chybět ani odumřelé stromy a tlející dřevo. Právě tento „nepořádek“ je ale nezbytný pro biologickou rozmanitost lesa.