„Firma, která měla dodat hrací plochy a jamkoviště, nám oznámila, že jsou nějaké potíže v zinkovně a že se zakázka opozdí,“ vysvětlil Josef Hendrych, ředitel ústavu, který na slavnostní otevření hřiště zval také člověka, který k novému minigolfu pomohl finančně.

Podnikatel ze Zbraslavic na Kutnohorsku, Pavel Pajer, který tohle označení nemá rád, ale bude muset přijet později. Přesto si hřiště, v jeho nedokončené podobě, při vzniku tohoto článku, prohlédl. A byl spokojený.

Ani to však nemění nic na tom, že peníze, celkem půl milionu korun, věnoval právě ústavu u Vlašimi. A to přes to, že s ním dosud žádné dočinění neměl. Na internetu si ale zjistil mnohé. Především, kladné hodnocení ze strany pacientů. Těmi jsou docela často také motorkáři. K motorismu a především motorkám, má Pavel Pajer ambivalentní vztah. Motorku má rád přes to, že právě ta jeho rodině přinesla hodně bolesti a žalu. Jeden z jeho tří synů, dvaačtyřicetiletý Jan, na ní totiž zahynul. U Ledče nad Sázavou mu traktorista odbočující vlevo, nedal přednost v jízdě. Po Janovi zůstala žena a tři synové…

„Česká legislativa konečně dospěla k rozumu a přiměla pojišťovny, aby rodinám v takových tragédiích přiznaly finanční odškodnění. Vím, problém to nevyřeší, ale rodina získá alespoň nějaké prostředky,“ připomněl Pavel Pajer, který se přes právníka nakonec k pojistce dostal. „Odškodnění nevnímám jako nějaký trest, ale jako princip,“ vysvětlil Pavel Pajer.

Právě kvůli tomu peníze využil jinak, než by to udělala většina lidí. Věnoval je na něco, co může pomoci nebo udělá radost druhým. A prostřednictvím rehabilitačního ústavu třeba i těm, kteří sice na silnici měli více štěstí, než jeho syn Jan, ale život se jim v jediné vteřině přesto dramaticky, často natrvalo, změnil.

„Mám nadaného patnáctiletého vnuka Lukáše, který hraje hokej za Hradec Králové. Proto vím, jak to v hokeji chodí, jak je to nákladný sport. A protože znám i hráče sledge hokeje, před nimiž smekám, chtěl jsem pomoci jim,“ řekl Pavel Pajer. Proto zvažoval i podporu sledge hokejistů, ale nakonec upřednostnil řešení, které přinese užitek širší skupině lidí.

To ho přivedlo, společně s jeho ženou k rozhodnutí, věnovat peníze zařízení, jímž prochází spousta lidí, kterým se něco stalo. Třeba i na motorce. Rehabilitačnímu ústavu Kladruby.

To, co se štědrým darem bude dál, nechal Pavel Pajer na ústavu samotném.

„Mohli jsme za ty peníze koupit hygienické prostředky nebo třeba vozíky, ale chtěl jsem, aby se o daru vědělo a mohli si ho užít další a další pacienti. Proto padla volba na minigolfové hřiště. Čin rodiny Pajerovy pana Pajera bude připomínat plaketa umístěná u hřiště,“ dodal ředitel RÚ Josef Hendrych.

Pavel Pajer nevěnoval peníze jen RÚ Kladruby. Dalších 100 tisíc získala zbraslavická mateřinka. Podmínkou však bylo, stejně jako u RÚ, že si prostředky nerozdělí zaměstnanci, nýbrž poslouží na vybavení. V případě mateřinky padla podpora na zařízení, které navštěvovali Pajerovi vnuci.