Ta zjišťovala, jak pokračuje osud rysa ostrovida, kterého zcela vysíleného chytali ekologové 22. února dlouhé tři hodiny. Schovával se v průmyslovém areálu ve Strančicích. Právě tam se onoho rána šelma záhadně objevila.

„Vzhledem k tomu, že zvíře bylo minimálně plaché a agresivní, a bylo možné se k němu přiblížit na méně než deset metrů, předpokládali jsme, že se jedná s největší pravděpodobností o jedince, který vyrůstal v zajetí. Pravděpodobně ho umístíme do některé ze zoologických zahrad," uvedla krátce po odchycení šelmy mladá žena.

Od té doby ochránci řešili, co bude s dvou až tříletým samcem rysa ostrovida dál. Vzhledem k tomu, že neměl žádný čip ani jinou identifikaci, bylo možné předpokládat, že se jedná o jedince, který pochází z neregistrovaného, tedy černého chovu.

„Z jeho chování se dalo trochu odhadovat, že jde zřejmě o zvíře, které bylo odchované člověkem. Otázkou ale zůstávalo, jestli žilo v zajetí už od narození, nebo někdo našel mládě, které měl pak doma. Samozřejmě chování rysů je hodně různé. Tudíž ani podle toho nelze jednoznačně říct, že je to zvíře ze zajetí. V tom případě by pro něj vypuštění do volné přírody mohlo znamenat smrt, nebo riziko, že někoho napadne. Ztratil by totiž plachost. Nicméně ta možnost tu byla," poznamenala pracovnice ČSOP Vlašim s tím, že v tom případě musí i nadále zůstat v zajetí.

Pokud by ale přivolaní vědci, kteří se rysi zabývají dlouhodobě prokázali, že se jedná o volně žijící zvíře, bylo by možné ho po čase vypustit opět do volné přírody.

Zhruba osm měsíců strávil dva až tři roky starý samec rysa ostrovida v záchranné stanici Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) Vlašim. Tam byl převezen poté, co jej pracovníci vlašimské stanice odchytili v jednom z průmyslových areálů ve Strančicích.

Rys, kterému pracovně říkali Ríša, byl na začátku svého pobytu ve vlašimské záchranné stanici vystrašený a převážnou část dne trávil ve své bezpečné boudě. S postupem času začal být ale klidnější a zvykal si na lidi v jeho blízkém okolí. Věděl, že mu od nich žádné nebezpečí nehrozí. Naopak, s příchodem ošetřovatele přicházelo i tolik voňavé jídlo.

I po osmi měsících na lidi Ríša vrčel

„Přesto při našem delším pobytu v jeho kleci na nás vrčel," přiznala Michala Musilová a rychle poznamenala, že do přímého kontaktu s ním nikdy nepřišli. Pokud se někdo pohyboval v jeho kleci, on vše sledoval z bezpečí takzvané přepouštěcí klece.

Když minulý čtvrtek chlupatý fešák se štětičkami na uších opouštěl vlašimskou záchrannou stanici, všem bylo smutno. Jak přiznala Michala Musilová, jeho více než půlroční společnost nechala v srdcích zaměstnanců vzpomínku.

„To víte, že jsme si na něj zvykli a bude nám po něm smutno. Ale doufáme, že se ve svém novém bydlišti bude mít dobře. Tady byl umístěný vlastně v léčebně, kde nebylo tolik volného prostoru, který by byl pro dlouhodobý chov ideální. Byť měl k dispozici několik léčebných kojí," vysvětlila Musilová s tím, že v léčebně je potřeba zvíře dobře odchytávat a ošetřovat, tedy menší prostory jsou naopak výhodou.

V expoziční části bydlel už rys Míša

„My máme pro tento druh šelem expoziční část, ale tam je už náš čtrnáctiletý rys Míša, takže Ríšu jsme do ní už bohužel vypustit nemohli," ujasnila pracovnice Českého svazu ochránců přírody Vlašim, Michala Musilová.

Variant jak s rysem naložit bylo více, ale tohle, dát mladého samce do větrovské zoo se vlašimským záchranářům zdála jako nejschůdnější řešení. Ještě mohl jít někam do záchranné stanice, kde by žil v expozici jako Míša, ale nakonec přivítali zájem jihočeské zoologické zahrady.

„Obávali jsme se, aby v těchto, ne úplně ideálních podmínkách trávilo odchycené zvíře třeba ještě další rok," řekla Musilová a podrobně popsala způsob, co všechno bylo k legálnímu přesunu mladého rysa potřeba.

Volně žijící zvíře se může jen předat

„Jelikož byl rys odchycený jako volně žijící zvíře, které nemá majitele, nemůže se prodat ani darovat, ale pouze předat. Šlo tedy o klasické předání. Sepsali jsme předávací protokol a odevzdali veterinární zprávu a číslo čipu, který u nás dostal, aby byl označený dále do chovu," vylíčila nezbytnou administrativu Michala Musilová.

Že by se o ve Strančicích odchyceného rysa ostrovida opožděně přihlásil jakýsi jeho původní vlastník, se vlašimští ochranáři prý nebojí. Šelma nebyla nijak označená, tudíž nemůže mít údajný vlastník žádný doklad o tom, že by bylo zvíře jeho.

„Navíc by se pravděpodobně jednalo o černý chov a to se nikdo nepřihlásí, protože je to trestné," dodala závěrem pracovnice vlašimské záchranné stanice a potvrdila, že všichni, kdo se o Ríšu v jeho prozatímním domově střídavě starali se určitě pokusí na něj do Zoo Větrovy přijet podívat.