Oddechnout si prozatím mohou obyvatelé sedmi obcí a městysů, v nichž měly být koncem roku zrušeny poštovní úřadovny.
Na seznamu obcí kde přestanou fungovat pošty a který byla nucena Česká pošta zveřejnit, se v září ocitly i Soutice, Kamberk, Zvěstov, Přestavlky u Čerčan, Smilkov, Štětkovice a Nahoruby. Rozhodnutí pošty zaskočilo nejen obyvatele vytipovaných obcí, ale i vedení radnic. Po vyhlášení ministra vnitra Ivana Langera se ale zablýsklo na lepší časy.
„Nic se neruší. Zahajujeme intenzivní a férovou komunikaci mezi Českou poštou a samosprávou,“ uvedl Langer na jednání se zástupci samosprávy za přítomnosti generálního ředitele České pošty Petra Sedláčka.
„Neodsouhlasím jakoukoli změnu, pokud nebudu vědět, že došlo k dohodě mezi Českou poštou a samosprávou obce. Zakázal jsem zrušit jakoukoli pobočku pošty nebo měnit způsob poskytování služeb, aniž by byla vzájemná shoda obou stran,“ potvrdil ministrova slova Sedláček.
Ještě před měsícem, ale bylo všechno jinak. Pošta rozjela přesvědčovací akci, která měla starosty ve 178 obcích zaskočit. Ti pak měli obyvatele hodit přes palubu a s navrhovanými změnami souhlasit. Druhou variantou bylo zaplatit ztráty nerentabilních poštovních poboček.
„Přišli tři zástupci České pošty a přesvědčovali nás o výhodnosti mobilního doručování. Kdybychom chtěli zachovat kamennou poštu, žádali po nás čtvrt milionu jako dotaci pošty,“ připomíná rozhořčeně začátek poštovního kolotoče starostka Kamberka Alena Jenšíková s tím, že pošta chtěla vlastně čtvrtinu rozpočtu. Pošta v Kamberku oslaví za dva roky 140 let svého trvání. Právě tolik už bylo i poště v Zouticích a sto let má za sebou i pošta ve Zvěstově. „Pošta tu byla už za císaře pána a za Jenšíkové by se zrušila,“ děsí se představ starostka Kamberka s tím, že by ji to už nikdo neodpáral. Poštu tu lidé považují za společenské centrum.
Starostové dotčených středočeských obcí se v druhé půli září sešli v hostinci U Lapků v Přestavkách u Čerčan se středočeským hejtmanem a náměstkem ministra vnitra Zdeňkem Zajíčkem, aby se hlasitě nechali slyšet, co si o rozhodnutí zrušit jejich pošty myslí.
„Pošta chce lidi dostat zpátky do devatenáctého století s tím, že je vyhání pod deštník. Až přijede pošťák, aby čekali na návsi a dočkali se ve sněhu, dešti, že možná za dvě hodiny přijedou a obslouží je,“ zlobil se na jednání starosta Přestavlk Zdeněk Krejcárek s tím, že pošta není pro vesnici jen úřadem, ale místem setkávání. „Její zrušení znamená totéž, jako když zrušíte hospodu nebo kostel,“řekl, dodal U Lapků Krejcárek. Podle starostů by jednostranné rozhodnutí bylo velkou ranou pro obyvatele dotčených obcí i dalších tisíců lidí ze spádových oblastí.
„Zatím jsme žádné oficiální vyjádření nedostali. Vyjádření ministra Langra a ředitele České pošty kvitujeme s povděkem. Zachování pošt je pro obce velká výhra,“ říká Jenšíková a dodává, že v Kamberku se pod petici proti rušení pošt podepsalo všech 160 stálých obyvatel a podpisy připojila i padesátka chalupářů. Petice poté putovaly k vedení kraje, na ředitelství České pošty a ministrovi Jiřímu Čunkovi.
Česká pošta se však svého původního úmyslu úplně nezřekla. Od října do prosince chce úprovést v uvedených obcích dotazníkové šetření. V něm se bude lidí ptát na jejich spokojenost se současnými poštovními službami, i na to, jak by měly v budoucnu vypadat.

KAREL CHLUMEC