Nespokojenci uvádějí, že krajská vláda ČSSD s podporou komunistů odmítá diskusi o dopravních potřebách občanů a ignoruje hlasy starostů. A po rušení autobusů, které střední Čechy postihlo od 1. února, se chystá další, ještě bolestnější vlna.

„Již nyní si občané stěžují, že mají potíže dostat se ze zaměstnání – zejména z odpolední směny. Po dalším škrtání autobusů (plánovaném hejtmanem Davidem Rathem na 6. března) to pro ně bude katastrofa, která je může připravit o zaměstnání,“ míní krajská zastupitelka Věra Kovářová.

Starosta Roztok Jan Jakob dodává: „Pokud pod petici seženeme alespoň tisíc podpisů, bude se jí muset krajské zastupitelstvo na svém jednání zabývat.“

Připomněl tak dřívější pokus opoziční ODS svolat k rušení autobusů jednání zastupitelů – schůze však ani nezačala, protože nebyl schválen program. Nyní petiční výbor dokonce založil stránky na Facebooku: facebook.com/skrtobus.

Hejtman Rath namítá, že vedení kraje nemůže vyhovět. Jestliže vláda vzešlá z výsledků voleb – tedy přání lidí – posílá kraji méně peněz, je logické, že lze dotovat i méně autobusových spojů. Protesty by podle něj měly být směrovány vůči vládě a vládní většině v Poslanecké sněmovně. Oponenti ale nesouhlasí.

„Základní dopravní obslužnost v autobusové dopravě je plně na rozhodnutí hejtmana a zastupitelstva kraje a je hrazena z výnosů daňových příjmů kraje,“ namítá poslankyně za TOP 09 a místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Helena Langšádlová. „Ty se meziročně dokonce pro Středočeský kraj zvýšily o 282 milionů!“

Opozice – jak starostové, tak zástupci ODS – se shodují, že nouze o peníze na autobusy by nebyla, kdyby se na zajištění dopravní obslužnosti použilo sto milionů korun vyčleněných pro naplnění předvolebního slibu ČSSD: proplácení žákovského jízdného. O tom však Rath nechce ani slyšet.

„Nejvíce starosty proti kraji poštvávají dopravci,“ prohlásila v úterý mluvčí hejtmanství Berill Mascheková, jež petici označila za „politicky motivovanou“. Podle jejích slov jsou slyšet hlavně hlasy nespokojenců z obcí, kde spoje téměř rušeny nejsou. „To nás utvrzuje v přesvědčení, že jde spíše o politický boj než o skutečné zájmy starostů o své občany,“ tvrdí Mascheková.