Postavíte svůj objekt na cizím pozemku? Právě tuto otázku budou muset řešit investoři, kteří by své aktivity chtěli rozvíjet na území armádou opuštěných Táborských kasáren. Ze dvou oslovených velkých benešovských stavebních firem jejich zástupci jednou řekli takovým úvahám kategoricky ne, podruhé, že by s investicí nejspíš váhali a peníze uvolnili až po důkladném právním rozboru.

Ta situace může klidně nastat. Město Benešov, jako vlastník pětadvacetihektarového areálu, se totiž bezplatně nabytých pozemků vzdát nehodlá.
„Důvod k tomu máme jediný,“ vysvětlil starosta města Petr Kouba. „Benešov, jako centrum zemědělské oblasti, přišel při restitucích na začátku devadesátých let o většinu svých pozemků. V Táborských kasárnách je tak jediné ucelené území, kde se Benešov může v příštích dvaceti až třiceti letech rozvíjet,“ je přesvědčený starosta. Připomněl ještě, že Benešov až dosud budoval infrastrukturu, jako například v ulicích Sokola Tůmy, Hejtmánkově, Vodárenské či v Mariánovicích, na cizích pozemcích. „Tím jsme je pro vlastníky výrazně zhodnotili,“ uvedl Kouba.

V době, kdy bylo jasné, že Benešov od vojska pozemky získá, zastupitelé uvažovali o prodeji poloviny výměry a zainvestování druhé půlky ze zisku.
Jenže další volby přeházeli stranické židle v zastupitelstvu. Nový orgán města pak rozhodl, že se Benešov pozemků zbavovat nebude.
A právě to by se mohlo stát brzdou rozvoje území. S takovým soudem ale starosta příliš nesouhlasí.

„Pokud by se našel investor, který by chtěl zainvestovat některé území, byli bychom tomu nakloněni,“ připouští Kouba s tím, že v takovém případě by nejspíš zastupitelstvo svůj odmítavý postoj k prodeji půdy přehodnotilo.

Všechno podstatné kolem prostoru Táborských kasáren se ale nyní odvíjí od územního plánu města. A tento závazný pokyn bude schválený až na podzim. „Jakmile budeme mít územní plán, bude možné vydávat také stavební povolení,“ vysvětlil první muž radnice. Bez dokumentu je ale území stále určené pro účely obrany státu.

Rychlému rozvoji lokality nepomůže ani dobrá vůle města uvolnit na tyto účely každý rok nejméně 30 milionů korun.
Už nyní je alespoň jasné, kudy povedou pozemní komunikace, kde budou stát jaké objekty. Jisté je také to, kde najdou obyvatelé nové domovy nebo kde budou po práci relaxovat na sportovištích.

„Samozřejmě je tam už také uvažováno se sportovci dlouho žádanou sportovní městskou halou, ale domnívám se, že její vybudování je ještě hodně vzdálené,“ řekl Kouba.

Už brzy po schválení územního plánu by město mělo začít s rekonstrukcí některých objektů. „Potřebujeme přestavět štábní budovu, do níž bychom chtěli přestěhovat odbor dopravy nyní sídlící na Masarykově náměstí v objektu bývalé banky v nevyhovujících prostorách,“ sdělil Kouba.

I když město na tuto stavbu poměrně spěchá, netroufne si udělat jakéhosi „strýčka“ a začít budovat ještě před schválením územního plánu.
Táborská kasárna není ale ani teď mrtvým územím. Město Benešov už prodalo velké množství panelů, kterými byla vydlážděna místa pohybu vojenské techniky. Poslední akcí pak bylo rozebrání jedné z hal. Demolici schválili zastupitelé a město jí ušetřilo zhruba osm milionů korun.