Že by v Benešově mohla být ubytována větší skupina Romů, kteří přišli do České republiky v rámci migrační vlny válečných uprchlíků z Ukrajiny (a je o nich známo, že se nechtějí rozdělovat, ale jejich požadavkem je zůstat pohromadě) se rozkřiklo v úterý. Tehdy ministr Rakušan po jednání se zástupci krajů zmínil střední Čechy jako jeden ze tří krajů, kde se budou zvažovat úpravy vyhlédnutých prostor pro ubytování romské skupiny. Pozornost přitom logicky zamířila právě k Benešovu.

Na kasárna ukázala hejtmanka

Hejtmanka Petra Pecková (STAN) totiž v rámci pondělního jednání krajských zastupitelů zmínila tamní Pražská kasárna jako jediný objekt ve středních Čechách, který si centrální orgány vyhlédly pro případné umístění Romů.

Ústřednímu krizovému štábu měl kraj poslat své stanovisko k možnosti takového využití. Nedoporučil, a to hned z několika důvodů, konstatovala hejtmanka na počátku týdne. Na tomto postoji se nic nezměnilo, ukázalo ve středu odpoledne jednání krajského krizového štábu.

Jak uvedl mluvčí kraje David Šíma, jedním z témat jeho jednání byla i debata o objektu, kde ministerstvo vnitra zvažuje „ubytování zranitelných a specifických skupin“. Že jde skutečně o Pražská kasárna, potvrdil Šíma uvedením benešovské adresy: Dukelská 999. Po odchodu vojáků je budova sice přestavěná, ale nevyužitá.

Krajský krizový štáb zopakoval stanovisko, že daný objekt se k navrhovanému účelu nehodí. „Kromě jiného je situován v centru města, ve vzdálenosti 100 metrů od základní školy, 200 metrů od mateřské školy, 250 metrů od veřejného koupaliště, což by komplikovalo zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti,“ vypočetl mluvčí Šíma. Připomněl, že tyto argumenty byly předány i ministerstvu vnitra.

V pondělí hejtmanka zmiňovala i to, že vnitřní uspořádání budovy by patrně nevyhovovalo nárokům romské skupiny – alespoň podle toho, co je o nich známo (mimo jiné požadavek na větší pokoje či možnost vlastního vaření). Chybí také i to nejzákladnější vybavení.

Do Benešova ne, vybízí starosta

Proti příjezdu početných romských rodin se staví i zástupci benešovské samosprávy. Hlavnička mimo jiné upozornil, že malé město se 16 tisíci obyvateli pomáhá azylantům od počátku uprchlické krize. „Poskytli jsme finanční podporu, otevřeli komunitní centrum, poskytujeme poradenskou podporu, materiální pomoc, pro děti provozujeme adaptační skupinu a pracujeme na jejich zapojení v benešovských školách,“ sděluje starosta ministrovi. Sám Rakušan má mimochodem starostenskou zkušenost: v minulosti stál v čele Kolína.

Hlavnička také upozorňuje, že v Benešově nyní žije 710 ukrajinských uprchlíků, což představuje zhruba 4,5 procenta počtu obyvatel města. Nabízí i konkrétní výčet: dětí do tří let je 22, dalších předškoláků 39, školáků 171, mládeže od 15 do 18 let 67, dospělých 386 a seniorů 25. „Další, dalo by se říci skokové, navýšení počtu ukrajinských uprchlíků nejsme schopni v Benešově zvládnout,“ upozornil starosta. Jménem města vybízí, aby ministerstvo vysvětlilo, zda je diskutovaný záměr reálný. „Pokud ano, žádáme, abyste své úvahy či rozhodnutí přehodnotili,“ vyzývá Hlavnička.

Na Mladoboleslavsku pomáhá neziskovka

Hejtmanka také v pondělí i ve středu konstatovala, že aktuálně s pobytem romských uprchlíků ve středních Čechách nejsou spojeny žádné zásadní problémy. „Několik desítek osob je ubytováno v zařízení v Bezděčíně na Mladoboleslavsku, kde vše probíhá bez komplikací – a to i díky úzké spolupráci s občanským sdružením Romodrom, kterému velice děkuji,“ zdůraznila.

„Je nezbytné, aby se maximálně zapojily právě romské neziskové organizace. Jejich aktivní role v komunitě a zapojení se do řešení situace v případě komplikací je naprosto klíčová,“ poznamenala ve středu Pecková. Roli romských aktivistů a neziskovek zdůrazňoval v úterý i ministr Rakušan.

Stát by na území Středočeského kraje mohl ve svých objektech najít zhruba půl stovky míst i v Bělé-Jezové na Mladoboleslavsku, kde se nachází areál Správy uprchlických zařízení ministerstva vnitra. Standardně slouží především k zajištění cizinců, kteří se pobytem na území naší republiky dostali do rozporu se zákony; takzvané „detenci“ či „záchytu“.

Již od roku 2019 však funguje v duálním režimu i jako pobytové středisko. Nyní je tam ubytováno 116 uprchlíků, což představuje zaplnění kapacity ze dvou třetin. Ta se rozšířila na 180 míst díky využití objektu, který byl dříve vyčleněn jako izolace pro covid-pozitivní.

Benešov by už údajně měl být „mimo hru“

Podle nejnovějších zpráv by při plánování umístění romských běženců zřejmě už neměly být ve hře nejen Benešov, ale ani jiná lokalita ve Středočeském kraji. Totéž zřejmě platí o Praze.

Jestliže ministr Rakušan do televizních kamer střední Čechy zmínil, mělo se tak stát omylem – a ve skutečnosti se nyní zvažuje využití jiných lokalit. Které to jsou, však ministerstvo vnitra zatím neupřesnilo. Jmenovat konkrétní místa chce až poté, co bude definitivně rozhodnuto; zřejmě by to mělo být na počátku příštího týdne. Lze však odhadovat, že i pak bude rušno: dá se předpokládat, že samosprávy z míst, jichž by se stěhování mělo týkat, se ohradí proti tomu, že byly postaveny před hotovou věc a nedostaly informace dříve.