Pokud nebude zemědělcům zhůry dáno, nebude jim pomoci. I tak by se dal interpretovat problém, s nímž se v těchto dnech potýkají pěstitelé plodin. Jejich pole vysychají a pokud nezaprší, mohou se s dobrou úrodou předem rozloučit.
„Je nejvyšší čas, aby nějaká voda přišla. Pořád doufáme, že to příroda napraví,“ řekl představitel Agra Měšetice Bohuslav Karda. Nejvíce postiženými plodinami jsou ty seté na jaře. Skomírají, protože v povrchové vrstvě půdy není vláha, žijí z rosy. Ozimé obiloviny už mají větší soustavu kořenů a tudíž si vezmou vláhu z větší hloubky.
„Kdyby nyní začalo pršet, obilí by se ještě zachránilo. Naše pšenice to sotva přežívají, řepky jsou načaté,“ poznamenal Karda.
Není ale déšť jako déšť. Pokud by přišel přívalový, měl by spíše opačný efekt. Voda by rychle stekla do potoků a řek a z polí by odplavila obrovské množství půdy. Obrovský nedostatek povrchových i podzemních vod by vyrovnaly jen dlouhotrvající deště.
Vyprahlá zem nedává vyrůst ani porostu pastvin. „Trávy sucho v současnosti postihlo nejvíce. Jsou řídké a nerostou. Spíše se ztrácí,“ posteskl si zemědělec Karda s tím, že pokud nezaprší, budou muset dobytek namísto pastvy krmit ze zásob.

Potíže s nedostatkem vláhy v zemi mají nejen zemědělci, ale také zahrádkáři, sadaři či školkaři a jiní pěstitelé.
„I my jsme na tom špatně. Denně zaléváme do noci. Mám pojízdnou nádrž, a tak zaléváme větším proudem, protože to okamžitě vysychá,“ řekl sadař a školkař z Kladrub Zdeněk Jedlička. Otázkou ale je, jak dlouho ještě zálévat bude. Některé studně totiž postupně ztrácejí vodu. Situace přináší problémy také do živočišné výroby.
„To je velký problém. Hladina vody ve studních samozřejmě klesá, čekáme, jestli nedojde. A navážet vodu do velkochovů, to by byla tragédie,“ děsil se Bohuslav Karda z vedení Agra Měšetice.
Současné sucho je zcela výjimečné, pohledem rolníků seniorů podobné katastrofálnímu roku 1947. Déšť je však podle meteorologů v dohlednu. Zapršet by, podle jejich předpovědi, mělo už na konci tohoto týdne.
Nadmíru suché počasí v kombinaci s teplou zimou však přineslo ještě další problém. Tím jsou škůdci. „Nejhorší jsou pro nás svilušky a mšice. Přemnožily se a navíc začínají být rezistentní vůči postřikům,“ posteskl si pěstitel Jedlička.