Letošní rok zasvětila Organizace spojených národů tradiční plodině, která nechybí v žádné domácnosti. Bramborám. Propagační akce, k níž se připojila i Česká republika, má zvýšit povědomí o významu brambor jako základní potraviny v rozvojových zemích a současně propagovat tradiční české zemědělské odvětví. Pomůže však i samotným producentům brambor?
„Doufám, že ano,“ věří Rudolf Kučera, agronom Výrobně-obchodního družstva Zdislavice, pěstujícího brambory na 209 hektarech. „Jsme zarmouceni z nízké spotřeby brambor, které nahradily například těstoviny nebo rýže. To se změní jedině tehdy, když bude větší reklama, jako třeba na jogurty. Brambory by také něco podobného potřebovaly,“ uvedl s tím, že jejich družstvo s odbytem problémy nemá. Konzumní brambory máme vesměs prodané, na skladě už nám zbývá zhruba 40 tun brambor, což je pro zpracovatele, kde máme domluvenou cenu 4,50 za kilogram,“ pochlubil se Kučera.
Hůře jsou na tom však bramborárny, které teprve začínají prodávat. Například na Pelhřimovsku nebo Jihlavsku ohrožuje dovoz dostupný už za dvě koruny a třicet haléřů. „V Německu se totiž stala statistická chyba. Uveřejnili, že mají brambor málo, a pak najednou zjistili, že jich mají hodně,“ vysvětlil zdislavický agronom. Jestli však bude letošní úroda stačit poptávce, to se zatím nikdo neodvažuje odhadnout. Poslední zimy byly velice teplé, tudíž veškeré viry a další patogeny, které ovlivňují zdravotní stav brambor, přezimovaly. „Půda si neodpočinula. Říká se, únor bílý, pole sílí a zatím je holo a srážky jsou nedostačující. Kdo ví,“ krčí rameny Rudolf Kučera.
Za pravdu mu dává Antonín Chobot, pěstitel brambor z Vlašimska, který obhospodařuje půlhektarové pole. „Příroda si nedá poroučet.“