Nebudou jíst děti syntetické polévky? Nedostanou k obědu pětkrát v týdnu knedlíky s omáčkou? Proč se město baví pouze o jediné firmě, která má zajistit stravování?
I takové otázky zazněly v úterý 3. února odpoledne v zaplněném respiriu základní školy. K diskusi na veřejné schůzi, zaměřené na budoucnost školního stravování v Týnci, je tam pozvala místní radnice.
V sázce bylo a stále je dost. Pro všechny, jichž se problematika týká – rodiče školáků, město Týnec, samotnou základní školu i firmu, která se o byznys v uchází – Eurest.
I když téma přilákalo možná více, než sto lidí, emoce jimi necloumaly. Diskuse ale nastolila otázky, které sice vedení města na místě zodpovědělo, ale které dosud nejsou ani zdaleka rozhodnuté. Tak především: Jaké variantě přípravy jídel dá škola, potažmo její zřizovatel, město Týnec, přednost? Možností má několik. Týnec provozuje tři školní kuchyně. Zatímco ta v MŠ je po masivní investici na úrovni, díky níž splňuje přísné hygienické normy, pověstný Damoklův meč visí nad vývařovnou staré školy.
„Tam bude pouze výdejna jídel. Je jen otázkou, kdo obědy bude dodávat,“ připomněl hned v úvodu místostarosta Martin Kadrnožka.
I tady má město na výběr. Jídlo se může i nadále vařit v kuchyni nové školy, nebo může být přiváženo z jiných zařízení. Pokud by město zrušilo i kuchyni v nové škole, pak menu nejspíš zajišťovala jedna ze dvou externích vývařoven. Jednu provozuje Eurest v benešovském Danone, druhou krhanická ZŠ.
„Nikoho jiného, například hoteliéry, jsme neoslovili, protože by se museli naučit vařit pro žáky,“ míní místostarosta. „Nevím, že by v našem okolí byli nějací jiní odborníci na školní stravování,“ obhajoval Kadrnožka postup města.
Hned na to si vzal slovo starosta Zdeněk Březina a vysvětloval, že v Eurestu týnečtí radní necítí prvotně příležitost k zisku, i když i ten město cítí a přivítá ho. „Problémy s financemi máme, postavili jsme kanalizaci. Ale problém školního stravování není nový. Řešíme ho už od roku 1996,“ řekl s tím, že už tenkrát mělo město nabídky soukromníků na provozování školního stravování. Podmínky, které ale firmy předkládali, byly tehdy pro Týnec nepřijatelné.
Problém se stravováním je však složitější, než se na první pohled může zdát. Ve hře je totiž také život či skomírání školní družiny. Právě ta se dělí s kuchyní o objekt a už dlouho nesplňuje předepsané normy.
„Psala jsem na hygienu a pokud dostaneme pro dužinu výjimku, pak jen na dva roky,“ připomněla ředitelka školy Hana Váňová a kvůli záchraně družiny se přimlouvala za upřednostnění Eurestu.
Právě tato varianta, při vzniku pouhé výdejny jídel i v nové škole, by uvolnila ruce městu pro rekonstrukci a případně i rozšíření družiny.
Pokud by se ale Týnec rozhodl pro vývařovnu v nové škole, trávily by děti čas po vyučování znovu v učebnách suplujících družinu.
„To je nepřijatelné. Už tak nemáme pro pomůcky žádné volné místo a to ani ve skříňkách,“ poznamenala třídní učitelka Věra Maňasová.
Jakému řešení dá nakonec město přednost? O tom rozhodnou zastupitelé už příští měsíc. Kromě vedení města se schůze zúčastnili i nejméně další tři místní politici. Do diskuse se zapojila i jedna z nich, Milena Povolná. „Pokud chcete změnu stravy k lepšímu, dejte přednost Eurestu. Jako matka čtyř dětí, bych ale volila opatrně,“ vyzvala rodiče.
Přitom nyní stojí obědy týneckého žáka prvního stupně 22 a jeho staršího kamaráda 24 korun. Eurest, podle zástupce Jiřího Karmazína, který se schůzky také zúčastnil, garantuje nyní 21 a pro žáky druhého stupně 23 korun. Navíc i výběr ze tří jídel.
Právě tuto možnost si vyzkoušeli i rodiče, kteří se najedli ve votické školní jídelně. Kromě kritiky na adresu „syntetického vývaru“ ale rodiče i chválili. Jak možnost výběru, tak kvalitu jídla. Ve Voticích přitom Eurest žáky stravuje už od začátku devadesátých let minulého století. Podle ředitele tamní ZŠ školy Karla Vinše, ke spokojenosti dětí i rodičů.
„Děti se učí i hospodařit. Mají kreditní karty a díky internetu o jejich nákupech mají přehled i rodiče,“ řekl Vinš.
Možná i proto nepřekvapuje výsledek týnecké dotazníkové akce. Tu na dané téma zorganizovala na sklonku loňska radnice. Anketní lístky odevzdala více než polovina ze čtyř set oslovených lidí.
„Dvaapadesát procent respondentů by dalo přednost Eurestu, osmačtyřicet bylo pro zachování školní kuchyně,“ doplnil místostarosta Martin Kadrnožka a ještě připomněl, že v případě kontraktu s Eurestem, by měla být zachována všechna pracovní místa. Přesto by nejspíš docházelo ke změnám. Možná i personálním.
„To, pokud by si paní kuchařky neuvědomovaly, že i žáci jsou našimi zákazníky a je k nim potřeba také tak přistupovat,“ dodal zástupce Eurestu Jiří Karmazín.
Pokud si Týnec s Eurestem nakonec plácnou, vloží do společného projektu každá ze stran kolem dvou milionů korun. Město do stavebních úprav, Eurest zase do zařízení výdejen jídel.