Sehnat zámečníka, zedníka či pokrývače je stále větší problém. A zájem o přijímací zkoušky na učňovské obory a odborná učiliště ukazuje, že situace se v nejbližším období zlepšovat nebude. Spíše naopak. Podle ředitelů těchto školských zařízení na podzim na učiliště nastoupí ještě méně žáků než v uplynulých letech.
„Máme padesát sedm přihlášek, což je o patnáct méně než loni. Ona to ale není žádná sláva nikde,“ řekl ředitel SOU, OU a PŠ Benešov Jiří Kosík s tím, že by učiliště zredukoval.
„Nějaký obor by se učil v Benešově, jiný ve Vlašimi, abychom se navzájem nefackovali o pár kluků,“ dodal.
Počty přihlášených už teď ukazují, že děti o řemesla nemají zájem. „Za menší počet přihlášek může jednak nepříznivý demografický vývoj, dětí je málo a v nejbližších letech bude propad ještě větší,“ říká ředitel ISŠT Benešov Jiří Kotouč. Zároveň poukázal na fakt, že většina rodičů nepovažuje vyučení za perspektivní vzdělání pro své potomky: „Škoda, firmy v regionu jsou na vzestupu a požadují lidi vyučené v technických oborech. Zoufalý zájem je o zámečníky se svářečským průkazem.“
Mnohé školy tak nenaplní kapacitu, někde musí obory slučovat nebo rušit. Průmyslová škola ve Vlašimi letos otevře podlimitní třídu. „Z benešovského regionu máme pouze osm zájemců o tříletý obor zámečník. Pokud bychom třídu s tímto minimálním počtem žáků neotevřeli, ztratí se kontinuita a příští rok už ten obor neotevřeme vůbec,“ říká ředitel Zdeněk Krejča.
„Bylo by už zapotřebí, aby do této problematiky vstoupili podnikatelé, úřad práce i hospodářská komora a začali vyvíjet na Středočeský kraj tlak. Kromě optimalizací budov by měl provést konečně už také oborovou optimalizaci a nastavit počty žáků tak, aby to odpovídalo hospodářské struktuře daného regionu,“ doplnil.