Co bylo tentokrát nového.
Vlastně nic. A je to tak dobře. Scénář byl stejný a stejně neocenitelná je pro nás i vstřícnost a pomoc Marty Slezákové, Daniely Bukovské a Ajky Maršíčkové. Dobré je to také v tom, že veřejnost už přesně ví, jak akce probíhá.

Kolik dětí můžete ubytovat a kolik jich skutečně máte?
Místo je tu pro dvaatřicet dětí, dvě místa máme nyní volná. Všech třicet dětí, stejně jako každý rok, dostalo dárky.

Jak staří jsou obyvatelé dětského domova?
Nejmladší Verunce, která k ním přišla v říjnu, budou na jaře dva roky, dvěma nejstarším je dvacet. V osmnácti jim skončila ústavní výchova a nyní studují. U nás mohou zůstat do šestadvaceti let.

Stále častěji se hovoří o tom, že je pro dítě mnohem přínosnější výchova u pěstounů. Jaké s tím máte zkušenosti?
S pěstounskými rodinami mám dobré zkušenosti. Letos od nás do nich odešly tři děti. Dětské domovy sice stále mají svůj význam, ale vždycky je lepší směřovat děti do rodin.

Jak vnímáte případnou pěstounskou rodinu složenou z homosexuálních párů?
Proti takové rodině nic nemám. Tihle lidé mají cit, mají zájem o děti a my, v dětských domovech, ať děláme, co děláme, rodinu nenahradíme.

ANKETA: Na co se už teď těším v příštím roce?

Patrik.
Patrik, 18 let

Těším se lednové lyžování v Krkonoších a také na květnové závěrečné učňovské zkoušky. Budu pak truhlářem.

David.
David, 17 let
Příští rok mi bude osmnáct a díky tomu se budu moci v jednom pražském klubu věnovat soutěžně kulturistice.

Milan.
Milan, 17 let

Bude mi osmnáct let, ale už teď se těším na příští Štědrý den a besídku. Vánoce jsou totiž mým nejmilejším svátkem.

Jana.
Jana, 16 let

Těším se na prázdniny, ale jen trošku. Dobré je, že si při nich odpočinu od školy, přes týden jsem totiž na internátě.

Jennifer.
Jennifer, 13 let

Mým vlastně jediným velkým přáním do příštího roku je, abych mohla být zase doma se svými rodiči.