Dokument se zmiňuje o krocích vedoucích k revitalizaci toků a tím také zadržení více vody v krajině, budování retenčních nádrží nebo zvýšením propustnosti mostků a propustků. Na přípravě návodu, jak na to, se společně s obcemi a městy podílí správce většiny toků na Benešovsku, Povodí Vltavy a Lesy ČR. Koordinátorem materiálu je obecně prospěšná společnost Posázaví.

Tím, kdo plánovaná opatření zrealizuje, je společnost Vodohospodářský rozvoj a výstavba (VRV). Realizace projektu začala v úvodu března 2017 a je plánována do konce letošního března. „V poslední dekádě se vyskytují častěji hydrologické extrémy, než v celém dvacátém století,“ připomněla alarmující stav nejen naší přírody vedoucí oddělení plánování a koncepcí VRV Kateřina Hánová.

Situaci podrobně zná také ředitel Povodí Vltavy, Petr Kubala. Podle jeho vyjádření se sucho v české krajině prohlubuje už od roku 2014. „A i když je současná hydrologická situace od poloviny prosince, díky dešti a sněhu lepší, průtoky řek se stále blíží jen k průměru,“ potvrdil ředitel Povodí Vltavy s tím, že hodně také bude záležet na tom, jak rychle sníh z výše položených oblastí povodí odtaje.

Rozsáhlý projekt popisuje kromě jiného prioritní i méně prioritní opatření. Zabývá se i předpokládanými investory. Mohou jimi být Povodí Vltavy, Lesy ČR, Státní pozemkový úřad nebo také samotné obce. „Mezi doporučenými opatřeními na Benešovsku patří například revitalizace požární nádrže v Čerčanech, revitalizace Křešického potoka na území Teplýšovic, revitalizace a protipovodňová ochrana okolí Konopišťského potoka v centru města Bystřice či nádrž v Netvořicích,“ uvedla ředitelka Posázaví Bohunka Zemanová.

Jak připomněla Kateřina Hánová, zahrnují významnou část projektu, kromě opatření na vodních tocích, také opatření navržená v ploše povodí. Dost často na půdě zemědělců.

„Soustředili jsme se zejména na technická protierozní opatření, na vznik remízků, průlehů, zatravněných údolnic a zasakovacích pásů. A protože se tato opatření dotknou vlastníků půdy, začali jsme jednat i se Státním pozemkovým úřadem ohledně komplexních pozemkových úprav. Právě v rámci nich by mohla být určitá šance na realizaci,“ míní Hánová.

Současně připomněla, že VRV na hydrodynamických modelech posuzovala efektivitu opatření a na srážkoodtokových modelech také opatření v ploše povodí, zejména pak na zemědělských pozemcích. Na základě všech těchto kritérií vznikla nakonec koncepce nejefektivnějších opatření pro každé povodí.

Už loni v létě dodavatel projektu, firma VRV, obeslal vlastníky dotčených pozemků se žádostí o stanovisko k navrženým opatřením. Zpětnou vazbu zaslala zhruba třetina obeslaných. Na konci loňska vypracované vyhodnocení projektu pak potvrdilo, že z hlediska územních střetů je velkým tématem koridor budoucí dálnice D3. Problémy vyvstaly také kvůli ochraně přírody a krajiny nebo vedením inženýrských sítí.