Plechová kolna v areálu sběrného dvora Technických služeb Bystřice má plochu sotva pětadvacet metrů čtverečních. Zboží určené k opětovnému použití si své nové majitele našlo velmi brzy, prakticky bezprostředně po otevření. „Zájem o věci, které sem lidé nosí je ze strany odběratelů stále. Někteří lidé sem chodí pravidelně a každý den si něco odnesou,“ potvrdil Jan Kráčmera, ředitel Technických služeb Bystřice. Zboží pro opětovné použití se do regálů skladu, kterému někteří přezdívají vetešnictví, ale jiní ho povýšili na supermarket, kde se však nemusí platit, dostává dvěma způsoby. Náhodou, nebo cíleně.

close Sběrný dvůr TS Bystřice. Ředitel technických služeb Jan Kráčmera u kontejneru na dřevo. info Zdroj: Deník/Zdeněk Kellner zoom_in Sběrný dvůr TS Bystřice. Ředitel technických služeb Jan Kráčmera u kontejneru na dřevo.

V prvním případě lidé přivezou vysloužilé předměty se záměrem vyhodit je. Do skladu re-use centra se pak, v případě, že jsou nepoškozené a stále funkční dostanou po výběru skladníka. Právě ten vyhodnotí, že zboží určené k opětovnému použití má ještě šanci někomu udělat radost. Zboží od původních majitelů však na odběrné místo putuje také přímo. V obou případech ale platí, že je tato služba spočívající v odevzdání vysloužilého předmětu, určena pouze obyvatelům Bystřice. Právě tak je to proto, že místní platí poplatky za svoz komunálního odpadu. Naopak, odebírat zboží z re-use centra může každý. I to má svou logiku.

Propagovat re-use centrum není třeba, zboží rychle mizí

„Nám pomůže nejen vytvořit nové místo v regálech pro další přinesené zboží, ale snižuje se tím i celkové množství odpadu, který nakonec stejně musíme zlikvidovat,“ vysvětlil ředitel TS Bystřice. Odpadu, na který Bystřice už nemusí myslet, protože ho už není potřeba nikam vozit a platit za to, není vůbec málo. „Za rok je to zhruba pět až sedm tun věcí,“ připomněl bystřický starosta Michal Hodík. Povědomí o bystřickém centru zpětného odběru zboží se rozšířilo velmi rychle. A některé tamní zboží je doslova rychloobrátkové. Právě proto nakonec Bystřice ustoupila od internetové propagace centra.

„Některé věci bychom totiž snad ani nestihli nafotit. Tak rychle mizí z polic,“ potvrdil bystřický starosta s tím, že zřízení re-use centra není žádná originální bystřická myšlenka. Ta pochází ze zahraničí. Přesto i po třech letech fungování re-use centra je Bystřice v tomto ohledu na Benešovsku průkopníkem. Takové zařízení dosud nefunguje ani v nejdůležitějších sídlech okresu, v obcích s rozšířenou působností - Benešově, Vlašimi a Voticích. „Nic takového u nás nemáme,“ potvrdil René Český z TS Vlašim.

Obdobnou odpověď na stejný dotaz dala také votická starostka Iva Malá. „Vybudování re-us centra připravujeme. Jeho vznik je ale otázka měsíců,“ dodala. Prakticky stejně je na tom Benešov. I tam je příprava vzniku centra teprve na začátku. „Připravujeme se na podání žádosti o dotaci,“ řekl ředitel Technických služeb Benešov Bohumil Rataj. „Náklady na vznik zařízení jsou zhruba čtyři miliony korun a pokud se nám na ně podaří získat dotaci, vzniklo by v příštím roce,“ dodal a připomněl ještě, že by se jednalo o zařízení výrazně větší, než jaké mají v Bystřici.

close Sběrný dvůr TS Bystřice info Zdroj: Deník/Zdeněk Kellner zoom_in Zatímco centrum zpětného odběru zboží v Bystřici funguje už tři roky, úplnou novinkou zlepšující bilanci bystřického odpadového hospodářství je kontejner na vysloužilý nábytek a dřevo, které je možné ještě využít. „Máme i další kontejner na dřevo, které je ale horší kvality a to odvážíme už jen jako palivo. Za měsíc a půl jsem odvezli dva čtrnáctikubíkové kontejnery,“ dodal Jan Kráčmera.