U některých ovocných druhů se můžeme setkat s tím, že v jednom roce mají vysokou plodnost a méně kvalitních plodů, což je vyčerpá tak, že v následujícím roce většinou neplodí vůbec. Střídavá plodnost se nejčastěji vyskytuje u jabloní, méně často se projevuje u hrušní, švestek, meruněk a broskvoní.

Každý pěstitel by měl při výběru odrůd ovocných druhů dbát na to, aby se zvolené odrůdy hodily do dané lokality a nemají přirozený sklon ke střídavé plodnosti. Při výběru stromků je nutné brát v úvahu i výběr vhodné podnože.

Správnou údržbou (řezem, závlahou a výživou) udržujeme rovnováhu mezi růstem a plodností. Vhodná délka přírůstků by se měla přibližně pohybovat v rozmezí 20 až 40 centimetrů. U stromů s krátkými přírůstky a velkou násadou květních oček provedeme v jarním období hlubší řez, omezíme tak násadu plodů a podpoříme růst.

Naopak u silně rostoucích a málo plodných stromů omezíme řez většinou jen na průklest. U bujně rostoucích stromů je též vhodné uplatňovat letní řez a ohýbání větví k podpoře plodnosti.

Důležitým, i když pracným opatřením je probírka plůdků. U jabloní se doporučuje po prvním propadu plůdku, asi 20 až 30 dnů po opadu květních plátků probírka na vzdálenost 10 až 25 cm.

Dvouletky

Semena dvouletek vyséváme na pěstební záhony v době května až července (topolovka, zimní fialy, náprstník, macešky, chudobky, pomněnky). V období, když mají rostlinky 2 až 3 pravé lístky je přepichujeme na vzdálenost 10 až 15 centimetrů.

Předpěstované sazenice vysazujeme za 4 až 6 týdnů, nejpozději ve druhé polovině září na záhon, kde vytvoří do zimy většinou jen růžici přízemních listů. Kvetou v příštím roce již brzy od jara do léta, kdy vytvoří semena a uhynou.   

Nezapomínáme na závlahu hlavně mladých výsadeb, zaléváme s větší vydatností s větším časovým odstupem. Vždy je vhodné zalévat na zem a zbytečně nezvlhčovat listovou plochu, což by mohlo mít za následek vznik houbových chorob.