Na stromy se zrajícím ovocem zavěšujeme lapače hmyzu. Jako lapač je nejvhodnější použít lahve typu Becher, do níž nalijeme asi do jedné třetiny zbytky piva.

Po sklizni vyřežeme staré větve rybízu, angreštu a odplozené pruty maliníku. Rybíz po sklizni ošetříme proti antraknóze a rzi vejmutovkové.

Přeštěpované dobře ujaté jádroviny mají zpravidla velkou růstovou intenzitu. Neporušená kořenová soustava zásobuje minerálními látkami rozpuštěnými ve vodě korunu stromů redukovanou hlubokým zmlazovacím řezem.

Kromě včasného vylamování letorostů, obrůstajících na větví původní odrůdy je třeba také postupně odstraňovat konkurenční letorosty na roubech nové odrůdy během července. Tím zajistíme správný vývin prodlužujících letorostů jako základu budoucích hlavních větvích koruny.

Odrůdy náchylné k hořké pihovitosti (fyziologické skvrnitosti) plodů, jako například Dukát, Vanda, Coxova, Lord Lambourne, Admirál a další, ošetřujeme přípravky s vyšším obsahem vápníku rozpustného ve vodě (přijatelné pro stromy). První ošetření provádíme asi týden po odkvětu v měsíčních intervalech a končíme dva týdny před sklizní.

Záhony trvalek nyní tvoří velkou dominantu celé zahrady. Vyžadují občasné přihnojení nejlépe ve formě roztoku společně se zálivkou. Prodlouženého či opakovaného kvetení docílíme včasným odstraňováním odkvétajících stonků. Platí to především pro plaménky, ostrožky a další.

Letní výsev mrkve

Rané odrůdy mrkve je možně ještě vysévat během července. Jako vhodné jsou odrůdy s krátkým až středně dlouhým kořenem například Jitka, Rondo a Mignon. Od výsevu do sklizně potřebují vegetační dobu 80 až 95 dní. Pokud je příliš sucho, musíme počítat s pravidelnou zálivkou, jinak se klíčení může prodloužit až na tři týdny.

Jinou možností je po výsevu použít přikrytí vysetých záhonů igelitovou fólií po dobu asi pěti dnů. Záhony se snadněji udržují, pokud mrkev vysejeme do hrůbků. Přibližně v říjnu se dočkáme úrody kvalitních kořenů, které je možné výborně uskladnit.