Alergiků je u nás relativně dost, ale procento odpovídá celé Střední Evropě.
Tento rok začala pylová sezóna o čtrnáct dní později než vloni Někomu to sice nic neříká, ale je spousta lidí, kteří se tohoto období děsí. Pro alergiky totiž procházka přírodou, pohled na rozkvetlou louku není příjemná.
„Nejdříve začínají kvést lísky a olše. Je to takzvané stromové patro. Potom nastává bylinné patro. To začíná koncem dubna a začátkem května,“ uvedl benešovský alergolog Jan Koláčný. S tím, že od srpna k tomu přibývají obilné prachy, které vznikají při mlácení a při sklizni a s uvadající vegetací nastupují venkovní plísně. Pylová sezóna přetrvává až do podzimu, kdy pro změnu kvetou plevele.
„Na to, že jsem alergická jsem přišla před čtyřmi lety. Dřív se to neprojevovalo, ale teď do přírody nevyrazím bez zásob kapesníků. Doma máme okna chráněná speciální pylovou fólií,“ uvedla Petra Malá z Benešova.
Podle alergologů lidí s alergií na pyl neustále přibývá. Pacientů je více zejména mezi dětmi. Alergií trpí každé třetí dítě. Spoustu lidí napadne otázka, jestli alergici vůbec mohou jít ve slunném letním počasí ven. Alergologové radí: „Vhodné je jít ven tak dva dny po dešti. Samozřejmě nesmí jít o nějakou přeháňku, ale o vytrvající déšť, po kterém se vzduch pročistí,“ řekl Jan Koláčný.
Podle lékařů alergie není dědičná, ale sklon k tomu se dědí. „Když jsou oba rodiče alergici, tak je velká pravděpodobnost, že jejich dítě bude alergik, je samozřejmě vysoká. Ale když třeba rodiče nejsou alergici a ten sklon k tomu být alergický malinko v sobě mají, tak je možné, že dítě bude alergik,“ dodal Jan Koláčný.