Řada ptačích druhů odlétá na zimu do oblastí, kde je příznivější klima a kde seženou dostatek potravy. Druhy, které u nás musejí zimu přežít, se o sebe dokáží postarat, přesto jim přijde vhod pomoc v dobách, kdy je vysoká sněhová pokrývka a tuhé mrazy.

Ale co patří do krmítek a co naopak může našim opeřencům uškodit? Mezi vhodná krmiva patří ovesné vločky, strouhaná mrkev, tvaroh, ale i vnitřní sádlo či lůj. Běžně se dá sehnat takzvaná lojová koule nebo si tukové krmítko vyrobíme z květináče, půlky kokosového ořechu nebo šišky. Květináč nebo kokos zalijeme tukovou směsí s rozehřátým tukem se semínky a drcenými ořechy a necháme vychladnout. Šišku pak do směsi namočíme.

Ptáci mají rádi semena – konopí, mák, lněné semínko, proso a slunečnici či řepku. Na krmítku uvítají i drcené ořechy, a to jak vlašské, tak i lískové. Různá semeny i směsi lze také zakoupit. Na přikrmování se můžeme dopředu připravit a na podzim nasbírat různé plody: jeřabiny, plody bezu černého, rakytníku, hlohu, břečťanu či semínka bodláků. Vynikající je i takzvaná zadina, tedy odpad při čištění obilí, který obsahuje semena mnoha druhů rostlin. Vhodné je i obilí pro zrnožravé ptáky, kterými jsou jak pěvci, tak i například hrdličky.

Podle ornitologů nesmíme ptáky krmit slanými, kořeněnými a uzenými výrobky, přepáleným lojem a slaným pečivem.

Můžeme přikrmovat i dravce a třeba krkavcovité druhy ptáků čerstvými zbytky masa a vnitřnostmi. To ale uděláme jinde, protože si jinak přítomností dravců či poletováním sojek nebo strak odradíme ptačí drobotinu od krmítek. Nezapomínejte na kosy a kvíčaly, ale i brkoslavy – mají rádi jablka.