Pro člověka je období vánočních svátků spojeno s hojností jídla a zimními radovánkami. Ne tak už pro volně žijící živočichy, pro něž znamená zejména dobu zvýšených nároků na přežití.
Například pro sýkory znamená časté sněžení či ledovka pokrývající větve a kmeny stromů ohrožení. Tito velmi aktivní ptáci s minimem tukových zásob a velkým výdejem energie již po třech dnech takového počasí mohou uhynout podchlazením a vysílením. Pomoci jim je pro většinu lidí už samozřejmostí. Ovšem ne vším jim může prospět.
„Nevhodnými materiály pro výrobu krmítek jsou například dřevotřísky a jiné prefabrikáty. Jsou nekvalitní, mohou navlhnout a pak se rozpadnou. Navíc také na zvířata vyzařují formaldehydy a další nevhodné složky z lepidel. Nejlepší je přírodní nemořené dřevo. Čím je tvrdší, tím déle vydrží,“ vysvětlila pracovnice záchranné stanice pro živočichy ČSOP Vlašim Daniela Mročková,
„Sýkorky mají rády zavěšená krmítka, která se kynklají. Ale mnoha dalším ptákům naopak ta pohyblivá nevyhovují,“ podotkla Mročková.
Do krmítek patří různé druhy zrní, ale i suché bílé pečivo, které však nesmí být čerstvé ani plesnivé. Možná je také výroba takzvaných tukových šišek. Rozevřené suché šišky smrku nebo borovice (s poutkem provázku k zavěšení) ponoříme do rozehřátého tuku a necháme ztuhnout. Můžeme je rozvěsit na stromy v zahradě a lákat tak hmyzožravé ptáky k prohlídce kůry i dutin a sběru ukrytého hmyzu.
„Přikrmovat se může i kousíčky libového masa. Většina ptáků je v uvozovkách masožravci. Semenná složka je pouze výživná alternativa. Lidé mohou zakoupit i moučné červy, ale pozor! Nikdy ne muší larvy! Mohou ptákům způsobit nevolnosti nebo se jim dokonce prokousat přes stěnu zažívacího traktu,“ upozornila ještě Daniela Mročková.