„Tady platí to horolezecké: není špatné počasí, je jen špatné oblečení," zasmál se při krátkém rozhovoru na nádvoří vlašimského zámku, odkud vytrvalci v sobotu na Blaník vybíhali.

Právě Filip Zafouk, jak sám potvrdil den po závodě, patřil mezi ty, kterým stoupání na 638 metrů vysoký kopec potíže rozhodně nedělalo. Možná dokonce patří k těm, pro něž bylo stoupání dokonce příjemné.

„Běžet na samotný Blaník mě ohromně bavilo," řekl bezprostředně. „Pár lidí jsem předběhl cestou vzhůru i návratem dolů," pochlubil se, ale přiznal, že potíže jeho běžeckému stylu dělaly úseky vedoucí po asfaltových silnicích a zpevněných cestách. „To, co jsem nahnal cestou na vrchol, jsem pak na silnici ztratil a mí soupeři, které jsem předběhl, mi to tam zase vrátili," potvrdil oblíbený kantor.

Filip Zafouk není ve sportování žádným začátečníkem. Je několikanásobným mistrem České republiky v judu. Ale ani atletika, jak by se mohlo zdát, pro něj není žádnou neznámou.

„Samozřejmě jsme při nabírání fyzičky pro judo také hodně běhali," zavzpomínal na léta strávená v kimonu.

Jenže běhat určité úseky pro nabírání kondice, je přece jen něco jiného, než závodní tempo vytrvaleckého podniku. Ani takový soutěžní běh ale benešovskému učiteli není úplně neznámým pojmem. Vždyť se například pravidelně účastní 
i s partnerkou Zuzanou a potomkem v kočárku závodního běhání kolem Konopišťského rybníka.

„Bydlím na vsi asi sedm kilometrů od Benešova a do školy každý den běhám. Když neběžím, jedu na kole, nebo oba sporty střídám. Cestou tam běžím, zpátky domů jedu na kole," vysvětlil způsob, jímž si udržuje kondici.

Jenže sedm kilometrů v tréninku není 1/2maraton při souboji s časem. Distance ve Vlašimi měla 21100 metrů a byla vyšperkovaná výstupem na Blaník. A právě takový závod si vybral Filip Zafouk, tělem a duší judista, který, jak sám rád říká, se už nepere, za svůj premiérový 1/2maraton.

Při startu z nádvoří vlašimského zámku přiznal, že asi není příliš vhodné, že si vybral pro svůj první půlmaraton v životě závod s tak extrémním profilem trati.

„Bavil jsem se o tom s kolegy atlety a ti mi tvrdili, že blanický profil vyčerpá vytrvalce tak, jako by běželi třicet kilometrů," vysvětloval na dlažbě nádvoří a svaly na nohou si udržoval v provozní běžecké teplotě neustálým poskakováním 
a masírováním stehen dlaněmi.
Vlašimský půlmaraton si Filip Zafouk vybral z čistě praktických důvodů.

„Jsem líný někam cestovat a Vlašim není daleko, proto jsem zvolil právě tento závod. A také jsem si řekl, že když už do Vlašimi pojedu, zkusím celý hlavní závod," připomněl důvody, proč neběžel jen natrénovanou pětku, nebo desítku, které pořadatelé poprvé v jednačtyřicetileté historii akce zájemcům také nabídli.

Ještě před startem ale benešovský pedagog přiznal, že vlastně neví, co může od výstupu na Blaník očekávat. „Po operaci kolene bude pro mě možná horší běžet dolů," řekl.

Obavy z výběhu na Blaník a ještě větší z návratu dolů, ale nebyly na místě. Odhodlání před závodem shrnul Filip Zafouk do všeříkající věty.

„Abych to zabalil, to už bych musel být hodně na dně," usmál se.

Žádný sběrný autobus pro opozdilce ale na Blaník nejezdí, proto se všichni atleti museli dostat do cíle vlastními silami. „Pro takový případ mám v záloze mobil," dodal se smíchem od ucha k uchu Filip.

Důvod k použití techniky pro záchranu samozřejmě kantor z Benešova neměl.

„Jsem v pohodě, čekal jsem, že to bude horší," potvrdil den po své půlmaratonské premiéře.

Fyzicky dobře připravený sportovec nástrahy běhu nakonec zvládl skvěle, i když jinak, než si v duchu přál.

„Doufal jsem, že trať zaběhnu pod dvě hodiny, nakonec se mi to nepovedlo," dodal.

V cíli patřilo Filipu Zafoukovi 181. příčka celkově. V kategorii MB, tedy mužích do čtyřiceti let pak obsadil časem 02:01:18.0 čtyřiapadesátou pozici.

Jen pro dokreslení, celkový vítěz Miloš Kratochvíl z Pardubic, specialista na dlouhé krosové trati a shodou okolností stejně starý jako Filip Zafouk, proletěl půlmaratonskou tratí za 01:23:34.3.