„Na dobu protestu nemám žádné objednané pacienty, ale akutní případy samozřejmě vyřeším. Teprve pak ordinaci zavřu,“ popsala před plánovaným protestem zdravotnice.

Důvod k takovému kroku je podle ní naprosto jasný. Narůstající administrativa na úkor samotné péče o pacienty, na něž pak zbývá méně času. Dalším pro lékaře podstatným důvodem protestu je také elektronizace předpisů.

„Je to naprosto nepřipravené. Elektronických receptů vystavujeme kolem pěti procent. Od Nového roku se to zvedne dvacetinásobně. Nikdo neví, co tento nárůst nakonec udělá. Abych mohla vystavovat tyto elektronické recepty, potřebuji licenci od Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Tento úřad není schopen žádost obratem vyřídit, čekám na to už šest týdnů. Bez této licence nejsem schopná se dostat do systému, který lék, co chci předepsat, odsouhlasí,“ připomněla lékařka.

Bourání v Táborských kasárnách.
V Táborských kasárnách začalo tento týden bourání

Teprve až třetí záležitostí, kterou obvodní lékaři odůvodňují svůj protest, jsou peníze. Zhruba před čtvrt stoletím lékaři pobírali peníze podle toho, kolik pacientů ošetřili, kolik výkonů měli. Jenže počet ošetřených se postupem času začal zdravotním pojišťovnám a potažmo politikům zdát až příliš vysoký a bylo potřeba s tím něco udělat. Tedy přesně řečeno, ušetřit. Proto nastoupila jakási kombinovaná platba. Lékaři začali dostávat peníze za registrované pacienty, 50 až 54 korun na hlavu, a částečně i za některé výkony.

Těmi je například preventivní prohlídka, odběr krve či natočení EKG. Pak bylo potřeba znovu ušetřit. Proto na platbu za hlavu neměli lékaři nárok v případě, že se se v ordibnaci neobjevil, tedy nenechal se ošetřit, alespoň jednou za tři roky. „Mladý člověk k lékaři třeba i několik let nemusí, ale senioři potřebují prohlídnout či ošetřit za tři roky třeba i stokrát. Pokud by to došlo tam, kam systém politici chtějí dohnat, že by se tato kapitační platba ještě snížila, pak by každý lékař měl v kartotéce stohy karet, ale platby by z registrovaných pacientů neměl žádné. Přitom je potřeba pacienty hlídat a připomínat jim třeba přeočkování. To by lékaři dělali naprosto zdarma,“ vysvětlila Alice Čečilová.

Přístavba školy se v Týnci zastavila. Takhle staveniště vypadalo letos o prázdninách.
Týnec a stavební firma se viní ze šlendriánu

Právě protest možná takové situaci zabrání, i když ani to není jisté. Pokud by to nakonec tak dopadlo, venkovské zdravotnictví by bylo před kolapsem. Také proto, že politici stále více upřednostňují nemocnice a centralizovanou péči. Už nyní chybí nejen obvoďáci, ale dlouhodobě třeba i zubaři. „Doktorů v terénu je málo a za pět let to bude ještě mnohem horší. Lékaři stárnou, mnozí už teď přesluhují a noví nepřicházejí,“ upozornila lékařka Alice Čečilová s tím, že funkční změny systému politici za dvacet let nedokázali prosadit. Proto se zdravotnictví, ale i sociální sféra řídí dávno zavedenými postupy, i když vlastně už jen dožívají. „Politici to dosud nezlikvidovali jen proto, že to ještě alespoň nějakým způsobem funguje,“ dodala.

Pacienti, kteří narazili na zavřené ordinace postup lékařů většinou chápou. „Že je přerušen provoz ordinace, že lékaři protestují? Alespoň někdo! Mně to nakonec tolik nevadí, jsem už v důchodu a mám dost času. Počkám si, zatím si dojdu něco koupit a pak se vrátím. Postoj doktorů beru asi jako nutné zlo, i když to někteří naši politici prezentují jen jako jejich boj o peníze. To, co se v naší zemi děje, je opravdu hrozné. Stačí se podívat na zprávy. Na venkově chybí obvoďáci, zubaři nebo další specialisté, chybějí i sestry a celý systém jde do kopru. Chudáci naše děti. Dobu komunismu bych vrátit nechtěl, ale přijde mi, že tehdy byla péče o pacienty na venkově lepší a promyšlenější. Připadá mi to, že se naši politici snaží život nám obyčejným lidem otrávit, jak to jen půjde. Všechno se centralizuje a venkov bude už jen noclehárna. Jsem z toho dokonce tak naštvaný, že poprvé v životě zvažuji, že ani nepůjdu volit,“ uvedl muž před benešovskou poliklinikou na Malém náměstí, ale kvůli svým názorům si nepřál zveřejnit jméno.

Také ve Vlašimi se praktičtí lékaři připravili na protest. Dokládaly to už od rána prázdné čekárny. Ze čtyř praktických doktorů, kteří ve vlašimské poliklinice ordinují, mohli dospělí pacienti navštívit ve středu 18. října jen jediného, lékařku Hanu Sýsovou. Dětští praktičtí lékaři ordinovali beze změny, kromě doktorky Heleny Potančokové, která se k protestu lékařů taktéž přidala. „Dnes tu nikdo není, lékaři protestují. Nesouhlasí s e-recepty ani s EET. Nelíbí se jim ani, jak stát s lékaři zachází. Já jsem do ambulance přišla jen kvůli tomu, abych umyla okna,” řekla jedna ze sester z vlašimské polikliniky.

Někteří pacienti ale o protestu lékařů ani nevěděli. Proto byli nemile překvapení, když ráno na dveřích visela informace o protestu a uzavření ambulanci. „Jediné, co mě štve je, že jsem sem jela zbytečně. Jinak ale doktorům rozumím, proč protestují. E-recepty mi přijdou zbytečné,” řekla Věra Dvořáková. 

Někteří pacienti ale mají na protest doktorů jiný názor. „Protestovat kvůli e-receptům? Upřímně to nechápu. Takovou službu vítám. Jestli ale lékaři protestují kvůli poměrům v českém zdravotnictví, tak tomu rozumím,” dodal Tomáš Kolečný.

Ilustrační foto.
Dopravu kolem Benešova blokuje nehoda