Petici založil Okrašlovací spolek v Jílovém u Prahy. Že by se cílem společnosti měl stát právě někdejší lom Doubí, oblíbený cíl lezců i trampů, kterému se také říká Sekaná skála nebo pouze V Doubí, zjistili jeho členové zcela náhodou. Někteří jsou totiž skálolezci a svůj koníček provozují právě na tomto místě.

Tomáš Kučera, jeden z jílovských lezců a také signatář petice, zdůraznil, že podobných míst je v České republice. „Lom Doubí má svislé až převislé stěny. Ta nejvyšší má třicet metrů,“ popsal.

Lom je však v některých místech nebezpečný. Členové spolku se proto rozhodli, že aby se mohli turisté potěšit zdejším výhledem bezpečněji, vytvoří zde zábradlí. Jenže místo leží v Přírodním parku Hornopožárský les, proto kvůli instalaci konstrukce požádali o souhlasné stanovisko Stavební úřad v Týnci nad Sázavou. A tam se dozvěděli, že Abakron žádá o povolení k ukládání odpadu vzniklého při těžbě žuly.

Lom Doubí v Prosečnici. | Video: Zdeněk Kellner

Kamenolom společnosti leží jen 350 metrů vzdušnou čarou od Doubí, kam by podle zjištění aktivistů z Jílového měly směřovat v dalších třiceti letech stovky nákladních aut a sklápět do vytěženého prostoru nepotřebný materiál. Tomu chtějí Jílovští zabránit. Těžba v Doubí byla ukončena před zhruba šedesáti lety a od té doby si místo vzala zpátky příroda. Díky husté lesní vegetaci v současné době není Doubí téměř vidět ani na satelitních snímcích a pro pohybově méně zdatné je v podstatě nepřístupné.

Petici spustil Okrašlovací spolek v Jílovém u Prahy na portále Petice.com. K pátečnímu poledni měla přes 2400 podpisů. Mezi podporovateli je například světově úspěšný sportovec, lezec Adam Ondra. Ten odkaz na petici také sdílel na svém Facebooku. „Myslím si, že zasypávat cennou místní lokalitu nejen z přírodního hlediska, kdy se zde nacházejí vzácné druhy živočichů a rostlin, ale také když se je tu lezecká oblast, která má rekreační i sportovní přínos po obyvatele a návštěvníky z širokého okolí, je opravdu škoda. Nemažme z naší krajiny místa, kde krásně koexistuje příroda s lidmi. Místa, kde jsou lidé přírodě blíž,“ napsal jeden z nejúspěšnějších českých sportovců současnosti.

Právník Gabriel Pőthe, který zastupuje firmu Abakron, uvedl, že společnost petici vnímá. „Je ale povinna plnit podmínky rozhodnutí obvodního báňského úřadu, podle nichž se skrývky mají použít právě na ukládání v lomu Doubí, a to k zahlazení dřívější těžební činnosti a k následné rekultivaci lomu," uvedl právník s tím, že podle jeho názoru a vzhledem k přípustnému využití území podle územně plánovací dokumentace je jakákoliv trampská či lezecká činnost nelegální. „Proto na ni nelze pohlížet jako na sportovní či odpočinkovou činnost," upozornil Pőthe.

S takovým názorem se ale aktivisté neztotožňují. Podle nich je v Doubí za roky nečinnosti rekultivace už ukončená. „Kdyby se sem začal vozit odpad, čekalo by se na začátek další rekultivace oněch třicet let. Pak by dalších třicet let trvalo, než by vyrostlo to, co tady už je,“ míní Ivoš, člen jílovského Okrašlovacího spolku a také jeden z lezců.

Starosta Krhanic: Volali, že od záměru odstupují

Původně souhlasné stanovisko k zavezení lomu firmě poskytl Obecní úřad Krhanice, na jehož území Doubí leží. V územním plánu obce se jedná o les a v Katastru nemovitostí Benešov je popisovaný jako „přírodní rezervace nebo přírodní památka“ a „pozemek je určený k plnění funkcí lesa.“

Podle krhanického starosty Aleše Papouška měl být na místě ukládaný kámen, aby se tam mohli pohybovat v mezerách mezi kameny plazi, nikoliv skrývka. „Naší vyjadřovačku jsem stáhnul poté, co jsem se byl ještě jednou podívat na místě a při místním šetření jsem získal také odpovědi od firmy na těžké dotazy. Řada informací pro mě byla nových a další byly jinak než původně. Druhý den mi firma volala, že od svého záměru ustupuje,“ popsal situaci s tím, že celý případ je velmi citlivá záležitost. „Z lomu se stala přírodní, hezká záležitost, tak to vypadá, že zachování získá prioritu,“ konstatoval. 

Že měla firma od svého záměru ustoupit, informoval starosta i na oficiálním Facebooku Krhanic. Jeho vyjádření sdílel na svém profilu i Okrašlovací spolek v Jílovém u Prahy.

Toto vyjádření koresponduje s tím, které poskytly Lesy ČR, vlastník pozemků, na nich Doubí leží. „Firmě Abakron jsme už před lety stanovily podmínky, které musí splnit, aby s ní podnik uzavřel smlouvu o provedení rekultivace lomu. S tím souhlasila i obec Krhanice. V červnu jsme se se zástupci firmy i obce setkali. Firma se postavila vstřícně k návrhu zachovat přírodní ráz lomu a hledá aktuálně náhradní místo pro uložení materiálu,“ uvedla Eva Jouklová, mluvčí státního podniku Lesy ČR.

Bývalý lom Doubí
Lom Doubí leží mezi Jílovým u Prahy na západě, Kamenicí na severu, Týncem nad Sázavou na východě a Krňany na jihu a je součástí Přírodního parku Hornopožárský les. V místě se vyskytují chráněné druhy rostlin a živočichů, jako například tis červený, okrotice bílá nebo ropucha a další obojživelníci. Místo poskytuje originální mikroklima a led se v některých letech drží mezi kameny stíněnými hustou vegetací až do května. Půl kilometru od Doubí se nachází přísně chráněná přírodní památka Vlčí rokle a asi kilometr východním směrem pak Přírodní rezervace Grybla.
„Místo má naprosto unikátní atmosféru a krajinný charakter dotváří velký žulový útes, který vstupuje do prostoru bývalého lomu. Po obou stranách má útes pětadvacet metrů vysoké kolmé stěny,“ popisuje lezec Tomáš Kučera a připomíná ještě, že kromě zmiňované přírody a skálolezců je lokalita také místem zaslíbeným pro trempy, kteří si zde postavili z místního materiálu několik přístřešků či bud. Jedno z nejznámějších tamních tábořišť se jmenuje Modrý orel a vzniklo už v roce 1962 krátce poté, co z lomu odešel poslední střelmistr.
Třicet metrů vysoká skála dostala jméno podle známého spisovatele Jana Morávka, rodáka z nedalekého Kamenného Přívozu. Právě on proslavil dolní Posázaví a lokalitu Sekané skály zařadil do příběhu knihy Skalní plemeno. V roce 1944 se román dočkal zfilmovaní. V Doubí ale vznikalo více snímků. Naposledy tu filmaři pracovali letos na začátku března při natáčení loutkového filmu Malý pán 2.
Místo je ale také nebezpečné. O život tu už přišlo několik lidí. Poslední obětí neopatrnosti se stal loni v červnu osmadvacetiletý tramp. Na plošině Modrého orla ho kamarádi připomínají textem na destičce přichycené ke skále na improvizované pietní místo. To zdobí kromě svíček například i plechovka piva.