Jeho vizí je tolerance a příznivé společné soužití české společnosti s různými kulturami a národy, a to na základě jejich porozumění a omezení předsudků a stereotypů.
Školu navštívilo sedm vysokoškolských studentů nebo čerstvých absolventů z různých koutů světa. Studenti se měli možnost blíže seznámit s Alionou (Ukrajina), Freyou (Čína), Fai (Indonésie), Berkayem (Turecko), Teymurem (Ázerbajdžán), Mohannadem (Jordánsko) a s Bobem (Gambie).
Skupinka stážistů přicestovala do Vlašimi již v neděli v podvečerních hodinách, aby se v klidu ubytovala v Domově mládeže na Husově náměstí v těsné blízkosti školní budovy a trochu se rozhlédla po městě. V plné síle ale projekt vypukl v pondělí ráno.
Ředitel školy hosty nejprve přivítal, došlo i na menší seznámení s vyučujícími a k předání drobných dárků v podobě prezentačních materiálů o Vlašimi a drobností od místní společnosti. Studenti třídy 3.A v rámci hodiny angličtiny následně provedli všechny hosty po škole a dovolili jim nahlédnout do učeben, ve kterých v tu chvíli probíhala výuka a kde pak sami začali své působení.
Každý zahraniční návštěvník si předem připravil prezentaci své země, která kromě geografických údajů obsahovala něco málo z historie, ukázala skvosty a pamětihodnosti, na které jsou jejich obyvatelé právem pyšní. Chuťové pohárky příjemně naladilo povídání o národním jídle.
Mimoškolní aktivity
Celkový dojem mnohdy báječně doplnila praktická výuka místních tanců doplněná tradiční hudbou nebo třeba pokus o zvládnutí základních komunikačních obratů v turečtině. Neméně zábavné byly následné diskuze, díky kterým naši studenti lépe poznali mentalitu a zvyklosti jiných zemí.
Vzájemnému seznámení napomohly i mimoškolní aktivity. Pondělní odpoledne strávili stážisté ve vlašimském parku, kde si za doprovodu studentů 2.LA a 3.A prohlédli pravděpodobně to nejkrásnější, co Vlašim může nabídnout. Ochuzeni nebyli ani o sochu Samsona, kam se někteří po dlouhém putování stěží vyškrábali. Ve středu ráno se všichni autobusem vydali na prohlídku hradu Český Šternberk, aby hostům dopřáli trochu více historie.
Domácí studenti se nezalekli a rádi si spolu se zahraničními návštěvníky vyslechli poutavý výklad v anglickém jazyce. Zbyl i prostor pro kratší procházku za lepšími výhledy a krásnějšími fotografiemi a také na příjemná klábosení, jejichž témata byla tak různá, jako jsou mateřské země hostů.
Čtvrteční podvečer se nesl v soutěžním duchu. Pronajali si všechny bowlingové dráhy, které místní podnik nabízí, a s chutí se pustili do hry. Cílem ovšem nebylo vyhrát. Spíše jsme si všichni užívali trochu jinou společnost, pohodové prostředí a fakt, že se bez předsudků a bez bázně baví s lidmi z různých končin světa.
Čas loučení a bilancování
V pátek nastal čas loučení a bilancování. Studenti požádali stážisty o krátkou zpětnou vazbu. Všechny pozitivní komentáře hezky shrnuje Fai.
„Máte dobrou školu s výbornými studenty a učiteli. Vaše škola se mi opravdu líbila, protože studenti při mých prezentacích dávali pozor. Krásně jste se o nás starali, poskytovali nám snídani, oběd, večeři a dokonce i svačiny. Líbí se mi Vlašim s jejím velkým parkem, spokojená jsem byla i na internátu a moc mi chutnalo jídlo. Co oceňuji nejvíc, byla možnost skamarádit se se studenty, užít si společně strávený čas v parku nebo na bowlingu. Někdy bych se chtěla vrátit…“
To jsou slova, která potěší a motivují do dalších ročníků Edisona či podobných projektů. Školní budovou se po celý týden nesla angličtina doplněná ruštinou, studenti se dožadovali dalších prezentací a „stěžovali si“, že neměli možnost potkat se se všemi hosty. Domlouvali si různá soukromá setkání a odpolední aktivity, zkrátka nebáli se mluvit.
Působení stážistů si užívali nejen angličtináři, ale i ostatní vyučující, kteří zajišťovali techniku, pomáhali se zdárným průběhem celé akce a nebáli se zapojit do různých aktivit včetně tance. Takže se už nyní škola těší na další Edison!
Zdeňka Kulíková
