Kvalifikovaní prodavači v běžných potravinářských i průmyslových obchodech jsou nedostatkové zboží. Obchodní řetězce ochotně přijmou i nevyučené pracovníky, které po krátkém zacvičení vypustí mezi regály.
„A pak to zákazník pozná při nákupu. Oslovený prodavač se neorientuje, jaké zboží je, a o tom, že by odborně poradil, se už nedá ani uvažovat,“ poznamenal Vladimír Černý (na snímku), ředitel benešovské Střední školy ekonomiky, obchodu a služeb (SŠEOS).
Obecně o obchodní obory provází výrazný pokles zájmu. Jestliže měla škola před několika lety v jednom ročníku otevřené čtyři třídy, nyní má jen jednu. „O poznání hůř jsou na tom strojní a stavební obory,“ připustil Vladimír Černý.
„My bychom mohli přijmout daleko více uchazečů, kteří na trhu práce naleznou okamžitě uplatnění. Naši absolventi, z nichž si většina po zkouškách zvyšuje kvalifikaci dalším, maturitním studiem, na pracovním úřadu nekončí,“ pochlubil se ředitel.
Vyučení prodavači si v dalším studiu oboru podnikání, zpravidla na stejné škole v denním nebo dálkovém studiu, osvojí základy ekonomiky, účetnictví a legislativy, aby si po maturitě mohli sami vést živnost.
„Jeden z našich absolventů je vedoucím benešovského supermarketu a i od něho slyším, jaké mají problémy sehnat kvalitní zaměstnance,“ doplnil pro ilustraci ředitel benešovské SŠEOS. „Takže zájem firem i obchodů ve městě o vyučené v oboru je. Jsou vděční, že u nás získají studenty alespoň na výpomoc při placené praxi. Při nich si ti šikovnější měsíčně přivydělají až dva a půl tisíce korun. Poptávku ale nejsme schopní uspokojit,“ konstatoval Vladimír Černý.
V učňovském oboru kadeřník/nice i ve studijním oboru kosmetička problém s naplněním tříd škola nemá. I pozdější uplatnění absolventů na trhu práce se podle ředitele odehrává bez potíží.
„Část z nich si dál zvyšuje specializaci a ostatní se rozptýlí v regionu nebo začnou pracovat v odborných salónech v Praze,“ doplnil Vladimír Černý, který zejména u obchodních oborů předpokládá v nedaleké budoucnosti změnu struktury studia, jež umožní všeobecněji širší záběr.
„Například ve Švédsku, ve stavebním učilišti nemají úzce specializované zedníky, pokrývače, obkladače či tesaře. Na závěr studia prokáže při zkouškách učeň znalosti tak, že na připravené základové desce na pozemku s přivedenými inženýrskými sítěmi kompletně postaví obytný domek. Po absolvování si ho pak může za cenu materiálu odkoupit,“ nastínil budoucí možnou perspektivu učňovského školství ředitel benešovské SŠEOS.