Podle benešovského místostarosty Romana Tichovského má město sice zajištěno skládkování na jiných úložištích ve Voticích nebo u Trhového Štěpánova, ale pouze dočasné. Navíc to bude dražší než provoz vlastní skládky. Konečným řešením problému tak bude nejspíš odvoz odpadků do spalovny. A kvůli transportu Benešov potřebuje místo, kde se odpad z různých míst nejdříve přetřídí.

Ve spolupráci se svou obchodní společností Technické služby Benešov (TS) proto město připravuje projekt nové technologické linky, k němuž připojilo i studii vlivu zařízení na okolí. „Ta vyřeší budoucí nakládání se směsnými komunálními a dalšími energeticky využitelnými odpady v souladu s platnými zákony,“ uvedl ředitel TS Bohumil Rataj a připomněl, že koncepci nakládání s odpady schválil za své území také kraj.

Ve středních Čechách má vzniknout síť sběrných dvorů a překládacích stanic, z nichž se pak bude odpad vozit do spaloven v Mělníku, Praze nebo Českých Budějovicích. Regionální nebo obecní spalovny stavět nelze. „Proto není v současné době jiná možnost, než komunální odpad v rámci odděleného systému sběru maximálně vytřídit, přeložit a odvézt ve velkoobjemových kontejnerech do spalovny,“ připomněl Rataj.

Jako nejvýhodnější se podle radnice jeví právě lokalita u Mariánovic, mezi původně zvažované lokality přitom patřila také místa v Tužince, Černém Lese nebo na Kavčíně. „Podle územního plánu jde v Mariánovicích o území pro průmyslovou výrobu, umožňující plánované využití bez nutnosti změny územního plánu. Území je součástí průmyslové zóny Černý les a navazuje na průmyslovou zónu Křižíkova. Má bezproblémové připojení na silniční síť jihovýchodního obchvatu města i možnost využití železniční vlečky, dobře dostupné je i pro občany,“ vysvětlil ředitel TS.

Ještě více argumentů, ale proti záměru, má i spolek Zdravý Benešov, podpořený podpisy pětadevadesáti občanů. Lidé z Mariánovic, kde nejbližší domy stojí necelých sto metrů od místa zamýšleného zařízení, se bojí zejména hluku a emisí z vozidel, která mají odpad navážet i odvážet. Obavy mají například i z radonu, hlodavců, polétavého prachu, karcinogenních látek - a nakonec i z ekonomického znehodnocení svých nemovitostí.

„Ve studii není zohledněna stávající hluková zátěž z vlakové trati a průmyslových objektů v okolí, především betonárky, která nás každé ráno budí hlukem. Vypočtená akustická zátěž zařízení je i bez těchto současných vlivů na samé hranici limitů,“ uvedl předseda spolku Zdravý Benešov Jiří Knap, podle kterého působí studie, pokud nevychází z reálného měření a nezahrnuje i některé současné akustické vlivy, jako účelová k prosazení projektu.

To však předkladatelé záměru odmítají. „Odpad nebude nikde skladovaný na haldách. Co se přiveze, se také odveze. Všechna zařízení budou v krytých halách, v nichž se bude odpad také zpracovávat. To musí splňovat veškeré hygienické, emisní a hlukové limity,“ uvedl Bohumil Rataj a připomněl, že podobná zařízení jsou v Rakousku nebo Německu běžně v centrech měst bez dopadů na životní prostředí a život občanů v okolí.

Celkové náklady na stavbu jsou odhadovány na 190 milionů korun, město přitom předpokládá využití domácích i evropských dotací. Ve druhé polovině příštího roku by chtělo mít zpracovanou dokumentaci pro územní rozhodnutí a vydáno územní rozhodnutí.

Zjišťovací řízení Krajského úřadu Středočeského kraje však rozhodlo, že záměr má významný vliv na životní prostředí a bude dále posuzován podle zákona EIA. To by mohlo realizaci záměru o řadu měsíců oddálit nebo ho dokonce zastavit.