„Komise pro privatizaci na svém posledním jednání v dubnu sice konstatovala, že je potřeba dát dohromady nějaké otázky, ale mezi tím jedna realitní kancelář nabídla Benešovu, že odkoupí větší část bytového fondu s tím, že v něm město zůstane podílníkem. Nájemníkům chtěla zařídit i úvěry,“ uvedla místostarostka Nataša Bruková.

Celý proces se kvůli tomu podle místostarostky pozdržel, i když právě prodej bytů soukromé firmě už na začátku úvah o privatizaci radnice zavrhla.  „Myslím, že by vůči lidem bylo neseriózní prodat jim střechu nad hlavou a ztratit kontrolu nad tím, co se s bytovým fondem a samozřejmě i nájemníky bude dít dál,“ připomněla Bruková.

Také opozice má v této otázce jasno. „Byty musejí být nejprve nabídnuty současným nájemníkům,“ potvrdil někdejší benešovský starosta Jaroslav Hlavnička.

Proto teoreticky zbývají už jen dvě varianty. Ta, která uvažuje o prodeji jednotlivých bytů je ale, jak ukázala zkušenost z minulé vlny privatizace, velmi problematická, a proto už nyní prakticky odsouzena k zániku. Zbývá pak jediná cesta – prodej celých domů. Na tom se už od samého začátku úvah o privatizaci shodují jak současní, tak bývalí lídři radnice.

Ale hodně bude ještě záviset na výsledku dotazníkové akce. Tu chce radnice, nikoliv v tištěné podobě ale „jen“ elektronicky, spustit do konce prázdnin. Pro ty, kteří nemají možnost se na virtuální stránky města dostat, pak má být dotazník k dispozici na podatelně úřadu. Ale pouze do podzimu.

Pak přistoupí město k vyhodnocení dotazníků a stanovení konečných podmínek prodeje bytů. Spustit by ho radnice chtěla nejpozději v první polovině příštího roku. Mezi tím však musí vyřešit to rozhodující – cenu bytů. Při její tvorbě radnice už nemůže, kvůli novým zákonům, slevovat z jejich tržní ceny. Rámcové ceny už ale zná díky posudku, který pro město vytvořil znalec. Ten přitom cenu vypočítal z ubikací ve čtyřech domech různého stáří.

„Přesto si myslím, že by se město mělo ještě jednou pokusit dojednat nějaké slevy u Úřadu pro hospodářskou soutěž případně na Ministerstvu financí,“ míní Jaroslav Hlavnička s tím, že při tržní ceně budou byty neprodejné.

Byt s dispozicí 3 + 1 totiž má stát podstatně více, než při předešlých vlnách privatizace - kolem dvou milionů korun. A taková cena bude bezpochyby nad možnosti většiny nájemníků. Pokud by se v domě našli i ti, kteří by na koupi nedosáhli, vyřešit by to mohlo nově založené družstvo vlastníků. To by se stalo prostředníkem mezi občanem a úřadem.