„Samotnou sanaci skládky zahájíme zhruba do měsíce,“ uvedla Hana Jambrichová, technik chrudimské společnosti Vodní zdroje Ekomonitor, která zvítězila ve veřejné soutěži.

Akce je proto stále v přípravné fázi. Znovu dojde k odebírání vzorků a společnost musí také připravit sanační stanici. Právě přes ní poteče kontaminovaná voda a bude se před návratem do přírody pročišťovat.

Skládka vznikla na přelomu 70. a 80. let minulého století, ale jejího zakladatele se nikdy nepodařilo zjistit. V podezření byly votické průmyslové podniky, zejména sklárny, ale důkazy pro takové tvrzení se nenašly.„Jednu z vrtaných studní, bohužel tu s nejvydatnějším zdrojem pitné vody, jsme kvůli její kontaminaci museli úplně odstavit. Vrt od té doby není napojený na městský vodovodní systém,“ potvrdil votický starosta Jiří Slavík situaci starou několik let.

V současné době prostor bývalé nepovolené skládky v malém lomu, z něhož si lidé z okolí vozili stavební kámen, připravili pro práci bagru dřevorubci. V zemi hned za kapličkou zůstaly pařezy a signální barvou označené dřevěné kůly. Ze země trčí také modré platové trubky vrtů a po zemi se válí skleněné střepy.

Náklady celého projektu budou necelých 15 milionů korun. Je to výrazně méně, než se předpokládalo. „Celé dílo se podařilo vysoutěžit výrazně pod rozpočtové předpoklady, které byly kolem 21 milionů korun,“ potvrdil mluvčí votické radnice Jan Vachtl.

Voticím se navíc podařilo získat finanční podporu ze Státního fondu životního prostředí. „Bude činit 85 procent uznatelných nákladů. Zbylých 15 procent uhradí město ze svého,“ doplnil mluvčí.

I když se na Polském vrchu zjišťovalo pomocí vrtů, co všechno lze pod povrchem očekávat, skutečnost dál zůstává zahalena tajemstvím. Vedle někdejší státní silnice E55 to však bude směs všeho možného. Koktejl jedů podle průzkumů sice nemá extrémní koncentraci, ale i to stačilo, aby se z pitné vody stala voda nepoživatelná.

O tom, co všechno na skládce skončilo, se ve Voticích desetiletí jen spekuluje. V podzemí jsou téměř jistě uloženy sudy či velké skleněné demižony s chemikáliemi. Lidé, kteří odpad na kopec nad městem vozili, nařídili to, nebo o tom přinejmenším věděli, nejspíš stále žijí. Ukázat na ně prstem se ale nepodařilo žádnému orgánu, který se skládkou a jejím vznikem zabýval. A nikdo se pochopitelně k zakládání černé skládky nehlásí.

„Kolik to případně bude ještě stát, aby voda byla zase pitná, se ukáže až po odtěžení navážky. Bez toho, aby se ze země všechno odstranilo, to nelze určit,“ upřesnil votický starosta.

Kontaminovanou zeminu budou těžké nákladní automobily vozit na předem určené skládky, nejspíš do Jihočeského kraje. A hotovo by mělo být do konce letošního října.