Do městské kasy udělal velkou díru koronavirus a radnice je proto na vážkách, jestli dokáže město dostát požadavkům, které na něj přehrávalo v souvislosti se stavbou obchvatu bývalé vedení kraje.

„Stavba severovýchodního obchvatu města je investicí Středočeského kraje, proto bychom byli rádi, kdyby projekční přípravu na sebe vzal právě kraj. Také proto jsme s jednáním o tom čekali na jeho nové vedení,“ řekl benešovský místostarosta Roman Tichovský (ODS) a doplnil, že Benešov sice bude schopen se na přípravě finančně spolupodílet, ale bylo by logické, aby si investor vybral rovnou také projektanta.

Severovýchodní obchvat Benešova by měl od václavického dálničního přivaděče podcházet silnici I/3 a nadjezdem pak překonávat železnici z Benešova do Prahy. Pokračovat by měl přes Kavčín. Na vlašimskou silnici II/112 se má napojovat v místě dnešní křižovatky na Dlouhé Pole.

Kraj s jednáními počítá, ovšem ani on sám nemá peněz nazbyt. Náměstek hejtmanky pro oblast silniční dopravy Martin Kupka (ODS) situaci mezi krajem z dob bývalého vedení a Benešovem dobře zná. „Vzhledem k tomu, jak to za bývalého vedení bylo dojednáno, nepočítá kraj s finančními prostředky, které by pro něj z případné změny vyplývaly. Je ale logické záležitost znovu otevřít a sejít se s Benešovem u jednacího stolu,“ řekl.

V případě, že by Benešov měl štěstí a uspěl, stále by mu zůstávalo dost starostí.

Jednání s vlastníky pozemků

Z města dosud nikdo nesňal úkol přesvědčit majitele pozemků, aby jejich část prodali pro stavbu obchvatu. Při pohledu na katastrální mapu je ale zřejmé, že přesvědčování bude složité. Pozemků je přes 40 a dlouhé jsou 150 metrů až půl kilometru. Jejich přetnutí obchvatem vytvoří i část přilehlou k městu, k níž zatím nevede žádná komunikace.

„Těchto jednání se zúčastníme, ale rozhodně nemáme takové možnosti jako kraj. Ten může i vyvlastňovat,“ připomněl místostarosta. „Byli bychom rádi, kdyby přípravu převzal kraj a my mu poskytneme maximální součinnost,“ dodal.

Ještě loni, tedy za bývalého vedení kraje, se Benešov připravoval na to, že bude o pozemcích s vlastníky jednat sám, a dokonce je i vykupovat. Částka nebyla nikdy stanovena, ale vedení radnice hovořilo o sumě převyšující sto milionů korun. Zpátky do městské kasy by pak kraj, jak se o tom uvažovalo ještě loni, měl dodat alespoň úřední cenu, tedy zlomek ceny výkupní.