Až polovina lidí v Čechách trpí nějakou alergií a Benešovsko není výjimkou. Ne každý se ale léčí. „Do ordinace přichází zhruba pouze 30 procent těch, kteří by přijít měli,“ potvrdila benešovská alergoložka Elena Kolouchová.
Muži i ženy trpí alergiemi ve zhruba stejné míře, ale daleko více žen než mužů tento problém řeší. Alergie zanedbává i velké procento dorostenců, přitom alergická rýma může v některých případech přejít až v astma.
Ne všichni pacienti se také léčí stejně. Děti, hlavně díky jejich větší citlivosti, dostávají vakcínu prostřednictvím kapek a dospělí chodí na injekce.
Vakcína obsahuje malé množství pylu, který se pacientovi podává. Jeho organismus si proti němu tvoří protilátky a je poté odolnější vůči přírodnímu alergenu.
Jan Koláčný, alergolog, vysvětluje: „Před pylovou sezónou, to znamená někdy během podzimu, dostane alergik zhruba 20 – 30 injekcí v prodlužujících se časových intervalech a během sezóny užívá už jen léky, které potíže přímo blokují, jako jsou kapky do očí, nebo sprej do nosu.“
Podle Koláčného jednak alergiků přibývá, ale také se jejich věk neustále snižuje. „Léčím například pětiměsíčního kojence s těžkou pylovou alergií ve formě zánětu spojivek,“ dodal Koláčný.
Alergie jako choroba je nevyléčitelná, ale dá se správným léčením a dodržováním pravidel utlumit tak, že alergik nemá téměř žádné potíže.
Alergie nevznikne jen tak z ničeho, člověk musí mít vrozené předpoklady a ještě se musí s alergenem pravidelně setkávat. U dítěte, jehož jeden rodič trpí alergií, je riziko vzniku alergického onemocnění 30%. Jsou-li alergiky oba rodiče, zvyšuje se riziko na 60%.
Ne všichni alergici ovšem potřebují léčení, některým stačí v době, kdy jeho alergen kvete, těmto místům se vyhnout.
Pyly některých rostlin mají tak malou hmotnost, že je vítr může přemísťovat až na 50 kilometrů. Proto člověk často trpí alergií na rostlinu, která se v jeho okolí vůbec nevyskytuje a je pro něj takřka nemožné se jí vyhnout. Skutečným cestovatelem mezi pyly je Ambrózie, jejíž pylová zrnka cestují na 400 až 600 kilometrů. Na podzim se k nám mohou dostat až z maďarských pust.
Průběžné informace o pylové sezóně podává Pylová informační služba, která monitoruje situaci na 12 stanicích v ČR. Informace o týdenních předpovědích si můžete nechat posílat na e-mail nebo pomocí textových zpráv na mobil.

Alergiků je v ČR jeden milion

V České republice dnes žije zhruba 900 tisíc lidí, kteří trpí nějakým druhem alergie – tedy téměř desetina populace.
„V evidenci se ovšem nemusí objevit všichni, třeba slabý alergik ani nemusí alergologa navštěvovat. Ve skutečnosti může být u nás alergiků mnohem více,“ shodují se lékaři. Studie Státního zdravotního ústavu prokázala, že alergii má každé třetí dítě do čtrnácti let.
Lidé v Česku nejčastěji trpí kožními alergiemi, alergickou rýmou a průduškovým astmatem. S alergií se člověk nemusí narodit. Naopak statistické údaje z posledních let hovoří o tom, že řada lidí se potká se svojí alergií až ve vyšším věku. Alergie mohou být lehkého charakteru, ale těžkým alergikům mohou zdravotní potíže velmi zkomplikovat život. Ti, kteří jsou na něco silně alergičtí, musejí často podřizovat svému hendykepu svůj životní rytmus: denní režim, vycházky, stravu apod.
Alergie je považována za fyzickou nemoc, ale nemusí tomu tak být vždycky na sto procent.
„Zajímavé je, že alergie funguje i psychicky. Když ukážete člověku, který má v letním období alergii na růže, fotku růže v zimě, začne kýchat a nemoc se u něj okamžitě projeví,“ uvedl lékař Zdeněk Mareš.

ŠÁRKA ŠKAPIKOVÁ

Co je to alergie?

Alergie je přehnaná, nepřiměřená reakce imunitního systému organizmu na látky, se kterými se běžně setkáváme v našem prostředí. Je způsobena nesprávnou aktivací protilátek ze skupiny imunoglobulinu E (IgE) vlivem daného alergenu. Spektrum projevů alergických reakcí je velmi široké, od banální rýmy až po anafylaktický šok, který může končit i smrtí.
Na jaké rostliny jsou podle Vás lidé nejvíce alergičtí? Hlasovat můžete v anketě vpravo od článku.