Náhoda? Tak trochu. Více to však bylo řešení životních okolností a asi stejně i záměr.

Díky nim se před šesti lety ocitl v Ratměřicích Pražák Viktor Liška. Jako starostu obce, která získala titul Vesnice roku 2010, ho zná nyní hodně lidí v celém Česku.

Jeho příběh může mít startovní čáru právě v roce 2004. Tehdy se jeho manželství ocitlo v troskách. Rozváděl se. Pracoval jako zástupce ředitele Jedličkova ústavu a hledal nový směr života i místo pro něj. K tomu se náramně hodila chalupa po prarodičích v Ratměřicích.

„Nastěhoval jsem se tam se svou druhou manželkou,“ potvrzuje Liška. „Bylo to nejlepší rozhodnuté mého života. V Ratměřicích jsem strašně moc rád,“ říká.

Aby jeho příběh nebyl příliš fádní, Liškova první žena se do Ratměřic přestěhovala také.

„Bydlí ob barák vedle nás se svým přítelem a naší dcerou,“ vysvětlil s úsměvem starosta s tím, že obě rodiny stále spojuje velmi dobré přátelství.

Po příchodu do Ratměřic učil vystudovaný pedagog půl roku v Základní škole v Louňovicích pod Blaníkem. Druhý stupeň však obec zrušila a Liška se ocitl bez práce. Tu našel v Ústavu sociální péče v Odlochovicích, jako sociální pracovník. Do práce to do sousední vsi neměl daleko.

Ale zapojil se také do života obce. Přesněji, začal tam hrát fotbal. Koupil nové kopačky a po pěti letech fotbalové absence vyběhl na nakloněnou rovinu ratměřického hřiště v dresu tamního béčka.

„Bavilo mě začlenit se do aktivit obce a něco pro místní udělat. Ti lidé tu byli dříve než já a tak jsem se mezi ně nenápadně vnořil. Že jsem začal hrát fotbal, bylo asi to nejdůležitější. Začlenil jsem se do party. Například s Frantou Matouškem jsme díky jeho známostem s rodinou Vlachových připravovali také hudební vystoupení. Všechno to bylo velice spontánní,“ vypráví současný šéf radnice.

Než se jím stal, sousedé a kamarádi z Ratměřic ho přesvědčili, aby kandidoval do obecního zastupitelstva.

„Naše kandidátka byla dost úspěšná, proto se řešilo, kdo že bude dělat starostu. Byl jsem zaměstnanec státní správy a neměl proto problém s uvolněním ze zaměstnání,“ vzpomíná.

Nezískal sice nejvyšší počet hlasů, ale ti, kteří ho v tomto ohledu předstihli, nechtěli odejít ze svých zaměstnání a věnovat se naplno starostování.

„Takže to padlo jaksi samovolně na mě,“ přiznává Liška s tím, že zpočátku toho o řízení obce moc nevěděl. A Zákon o obcích nastudovaný rozhodně také neměl. „Měl jsem trošku obavy z papírů, z toho úředničení. Ale měl jsem především snahu do toho dát kus sebe a práci pro obec posunout někam dál,“ tvrdí.

A starostou Ratměřic se nejspíš stane znovu. Že to není jisté? Vzhledem k tomu, že je v jeho obci sestavena zatím pouze jediná kandidátka, dá se říci, že je to téměř jisté. Jasné ale je, že se znovu stane zastupitelem.

„Stačí, abych šel k volbám sám a hodil do urny svůj hlas,“ žertuje Viktor Liška, starosta současně nejslavnější obce Česka. „Vypadá to trochu jako za komunistů, jako kandidátka Národní fronty,“ přirovnává a současně se nad stavem i trochu zamýšlí.

„Paradoxně to může mandát poněkud oslabit. Lidi si mohou říci, že není potřeba nic měnit, proto se možná nebudou o volby tolik zajímat,“ míní a zatím stále marně čeká, zda se najde někdo, kdo by sestavil a přihlásil další kandidátku. Pohledem z druhé strany ale Liška připomíná výroky Ludvíka Vaculíka, který vzpomínal na své dětství prožité v meziválečném období. „Na hovory rodičů o politice si nevzpomínal, protože tehdy, v poměrně klidných a rozumných dobách, se lidé o politice příliš nebavili, nezajímali se o ni. A takhle si vysvětluji i současnou situaci v Ratměřicích,“ dodal Viktor Liška.

VIKTOR LIŠKA
Narodil se 18. května 1972 v Praze. Vystudoval Pedagogickou fakultu Jihočeské univerzity České Budějovice obor dějepis a tělocvik a může učit jak děti v základní škole, tak středoškoláky. Po VŠ si v rámci takzvané civilní služby odkroutil vojnu v pražském Jedličkově ústavu. Tam později také zůstal jako řádný pedagog a zástupce ředitele až do roku 2004. „Začínalo to smrdět funkcemi,“ hodnotí. V té době se po rozvodu odstěhoval do Ratměřic. O tři roky dříve, než plánoval. Ale rozhodně toho nelituje, i když po půlroce přišel o práci učitele v ZŠ Louňovice pod Blaníkem. Zaměstnání našel nedaleko Ratměřic, v Ústavu sociální péče Odlochovice. V roce 2006 kandidoval do obecního zastupitelstva Ratměřic. To ho následně zvolilo starostou. Je podruhé ženatý, má celkem tři děti.