Přestože jedním z pravidel pobytu v lese, je chovat se tiše, nyní i podle myslivců trochu hluku neškodí.

„Neříkám, že by měli lidé v lese křičet. To v žádném případě. Ale být úplně potichu není také zcela na místě. Lesy jsou plné divočáků, které můžete nečekaně vyplašit, a takové vystrašené prase může být pořádně nebezpečné," uvedl David Hrázský, jehož koníčkem je myslivost.

Ten veškerý volný čas věnuje procházkám po lese a starání se o divokou zvěř. Například v těchto dnech obchází krmelce a začíná s přikrmováním. V myslivosti prý platí pořekadlo, které uznávali už naši předci, že zrno z polí, zrno do krmelců.

„Nedávno jsem byl na houbách a z ničeho nic proti mně vyběhlo divoké prase. Můžu vám říct, v té chvíli by se ve mne krve nedořezal," přiznal Josef Němec z Čakovic, který má les doslova za zahradou.

„Tak velkého divočáka jsem snad ještě neviděl. Mohl mít tak půl druhého metráku," pokračoval senior.

Podobnou zkušenost má i další houbař. Ten se nesetkal pouze s jedním kusem, ale hned s celým stádem. I jeho parta štetináčů pořádně vyděsila.

„V košíku jsem měl pár babek a i ty jsem nakonec domů nedonesl. Jak jsem se lekl, převrhl jsem košík, a i to málo, co jsem v něm měl, se z něj vysypalo," zavzpomínal na uplynulý víkend Martin Povolný z Krhanic.

Doma se o svůj nevšední zážitek podělil s manželkou, která se natolik zděsila, že následující den odmítla jít i na obyčejnou procházku krajem lesa.

„Ani mne nenapadne někam chodit. Když vidím, jak jsou od divočáků zrytá i pole, do žádného lesa mne nikdo nedostane," reagovala mladá žena.

„Před černou zvěří je třeba se mít na pozoru. To ano. Ale není to hladový medvěd, který by na člověka zaútočil," snažil se zmírnit přehnané obavy David Hrázský.

Podle jeho slov je skutečně nebezpečná bachyně, která chrání svá mláďata. Stačí prý, aby jedno kvíklo a prasnice okamžitě zaútočí.